Hlavní obsah

V Česku je už přes sto případů prasečí chřipky

Praha
Aktualizováno

Česko má dalších devět lidí nakažených prasečí chřipkou, celkem se nakazilo už 104 lidí. Uvedlo to ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách. Nákazy potvrdila Národní referenční laboratoř pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu. V současné době jsou nemocní v dobrém klinickém stavu, uvedlo ministerstvo. Na prasečí chřipku v Česku zatím nikdo nezemřel.

Foto: Reuters

Článek

Hygienikové předpokládají větší nárůst počtu nemocných. Nyní pacienti přibývají po desítkách denně. Hlavní hygienik ČR Michael Vít řekl, že očekává stovkové nárůsty do dvou týdnů.

Epidemiologové předpokládají, že nakažených je už teď víc než potvrzená stovka případů. Někteří lidé kvůli lehčímu průběhu nemoci zřejmě ani nešli k lékaři.

Nově nakažení přicestovali zejména ze zemí s výskytem viru A (H1N1), tedy z Británie, Španělska, Malty a Nizozemí. Většina z nich se léčí v domácí izolaci a neberou antivirotika.

Z nejnovějších případu jsou čtyři lidé z Prahy, dva z Pardubického kraje. Po jednom pacientovi pak z Jihomoravského, Jihočeského a Středočeského kraje.

Epidemiologové varují, že na podzim může přijít agresivnější druhá vlna chřipky. K šíření viru budou na severní polokouli vhodné podmínky, takže by se mohlo nakazit mnohem víc lidí než nyní. Pandemický plán počítá, že v nejhorším případě se nakazí až tři miliony obyvatel.

"Odhady v pandemickém plánu byly velice konzervativní, čili odpovídaly mírnému průběhu. Lze říci, že současná situace tomu nasvědčuje," řekl ČTK epidemiolog Jan Kynčl, podle něhož řada států měla i několik kalkulací. Závažnost onemocnění podle něj bude záležet na vývoji chřipkového viru a jeho případném zmutování s dalším cirkulujícím kmenem.

Prasečí chřipka

Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.

Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.

Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.

"Výrazným rizikem je antigenní změna viru a možnost výrazně těžších průběhů anebo komplikací, třeba i těch smrtelných," uvedl. "Asi nejdramatičtější varianta by byla H5 (virus ptačí chřipky)," řekl Kynčl. "Těch možností mísení je relativně hodně. Virus chřipky má potenciál se takto vyvíjet, to je jeho bohužel přirozená vlastnost se měnit," dodal Kynčl, který se spolupodílel se na odborné části pandemického plánu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám