Potápěči našli uvnitř Karlova mostu mech sloužící jako stavební materiál

"Je to neobvyklý a vzácný nález,“ uvedl v úterý archeobotanik Petr Pokorný z Archeologického ústavu Akademie věd s tím, že mech dosud podle odborníků nebyl v žádném mostu nalezen.

Pokorný v objeveném organickém materiálu rozeznal silně stlačenou vrstvu mechu zvaného trávník Schreberův s příměsí jedlového jehličí s jedlovými pylovými zrny. Mech je zachován "naprosto dokonale, je jako současný, přestože je ze 14. století". Ten je nyní v rukou odborníků, pak by se měl stát součástí stálé expozice Karlova mostu.

Nad nálezem kroutili hlavou i další odborníci, protože se s něčím podobným u jiných mostů nesetkali. "Karlův most je ale výjimečný," vysvětlil Pokorný a dodal, že už se prokázalo i použití vajíček do malty.  

Podle vědců byl stavební mech použit z technologických důvodů, zřejmě se záměrem rozložení váhy nebo odpružení mostu. Vrstva mechu se nacházela mezi štěrkem a pískovcovými mlýnskými kameny, na které byl postaven pilíř, vysvětlil archeobotanik.  

Použití vajíček, mechu či mlýnských kamenů mohlo mít podle Pokorného i rituální význam, avšak ani tímto vysvětlením by se nevylučovaly praktické důvody.

Minulý týden zase na přednášce na Univerzitě Karlově upozornil Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty na jiný objev, který svědčí o tom, že stavitelé mostu již ve 14. století používali poměrně moderní metody.

Středověcí stavebníci například přidávali příměsi do malty zdiva, které vyplňuje vnitřek mostu, čímž zlepšili její kvalitu. Dosud se předpokládalo, že podobné postupy zanikly s pádem římské říše a znovu byly objeveny až v 18. století.

"Tvrdíme, že tu není 1000 let díra ve znalostech, ale že šlo o velmi pečlivě střežené know-how stavebních hutí. Jedním z těch příkladů je právě výplňové zdivo Karlova mostu," řekl Přikryl.

Podle něj stavitelé "vytvořili zdivo, které svými vlastnostmi odpovídá moderním konstrukčním hmotám, které označujeme jako lehké konstrukční betony".

Přikryl mimo jiné zmínil, že průzkum pomocí infračervené spektroskopie vyloučil přítomnost organických přísad, takže dělníci legendární vajíčka přidávat nemohli. Proti tomu se ale ohradila biochemička Štěpánka Kučková, podle níž užitá metoda není dostatečná. Její výzkum totiž před časem potvrdil přítomnost menšího množství vaječných proteinů.

Přikryl Kučkové námitky přijal, ovšem s výhradou, že malé množství těchto látek nedokáže ovlivnit kvalitu malty. Nevyloučil ale, že vajíčka mohla být přidávána z mytických nebo iracionálních důvodů. Připomenul také, že legenda o přidávání vajec pochází zřejmě až z pera spisovatele Aloise Jiráska.  

Rozborem vnitřního zdiva mostu vědci také zpochybnili předchozí spekulace o špatném stavu mostu a potvrdilo se, že vlhkost v mostu je velmi vysoká, ale není tak katastrofální, jak se někteří odborníci obávali.

Průzkumný výkop vědcům také odhalil nečekaný poznatek. "K našemu velikému úžasu jsme zjistili, že Karlův most nemá jednu klenbu, ale dvě," zdůraznil Přikryl. Druhou klenbu, která je "položena" na té vnější, podle něj tvoří opukové desky, které zajišťují větší stabilitu mostu. Pokud by byla porušena vnější klenba, druhá by most udržela.