Hlavní obsah

První máj opět poslouží stranám i radikálům, Brno čeká tisíc neonacistů

Praha/Brno

Pátečních prvomájových oslav letos politické strany využijí k zahájení kampaně k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Čekají se i protestní pochody extremistů, asi tisícovka neonacistů má projít Brnem.

Článek

Dopoledne se v Praze komunisté sešli u Křižíkovy fontány na Výstavišti. Sociální demokraté si dají sraz odpoledne na Slovanském ostrově. ODS se už několik let schází se svými sympatizanty na Petříně.

Z mimoparlamentních seskupení se shromáždí na Střeleckém ostrově anarchisté, kteří chtějí uspořádat pochod městem. Kromě toho oznámili i jiné akce v Praze, například na Císařské louce festival proti rasismu. Vystoupí na něm české i zahraniční kapely hrající hudbu inspirovanou styly hardcore a punk.

Brnem má projít tisícovka extremistů 

Největší shromáždění pravicových radikálů se však očekává v Brně. Pochod Brnem svolaly krajně pravicová Dělnická strana a uskupení Svobodná mládež Brno. Na akci zve také neonacistický Národní odpor, jehož prvomájovou demonstraci v Brně musela policie před dvěma lety rozehnat. Policie povolala kvůli akci do služby desítky strážců zákona. Radnice Brno-střed už vyzvala, aby se lidé centru města vyhnuli.

Pochod začne ve 13:00 na náměstí Svobody. Následně mají extremisté projít Masarykovou, Nádražní, Benešovou, Divadelní, Rooseveltovou, Joštovou a Rašínovou ulicí. Radnice se pokusila udělat vše, aby z těchto ulic zmizely židle a stolky, reklamní poutače a květináče, které by mohli extremisté použít při potyčkách.

Dělnická strana patří podle odborníků k tvrdému jádru krajní pravice, které sdružuje radikály z Česka. Obdobně na tom je i Národní odpor. S souvislosti s jeho prvomájovou demonstrací z roku 2007 v Brně bylo odsouzeno sedm svolavatelů tehdejšího pochodu. Čtyři z nich dostali tresty vězení, a to za propagaci extremismu.

Svátek práce
je mezinárodním dělnickým svátkem, který zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť stávky amerických dělníků, která vypukla v Chicagu 1. května 1886 za všeobecné hlasovací právo a za osmihodinovou pracovní dobu bez krácení mezd. První oslavu v Praze zvěčnil spisovatel Jan Neruda (1834 až 1891) ve fejetonu 1. máj 1890.

Reklama

Výběr článků

Načítám