Článek
Ankety se zúčastnilo přes tisíc respondentů. Mezi nejčastějšími návrhy pedagogů, jak řešit špatné chování jejich svěřenců, bylo třeba i snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let nebo odebrání sociálních dávek rodičům problémových dětí.
"Moc bych se přimlouval za to,...aby škola měla i třeba nepopulární možnosti toho žáka velmi rychle zpacifikovat, to znamená ve spolupráci s různými úředníky," řekl předseda APZŠ Jaroslav Štercl. Zároveň ale dodal, že postihy by měly přijít až po tom, co selže prevence.
Jako prevence by podle Asociace mohlo působit třeba to, kdyby veřejnoprávní média zařazovala víc pořadů věnujících se výchově dětí a osvětě, velice důležitá je prý také důkladná příprava budoucích učitelů už na pedagogických fakultách. Poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD) upozornila, že ve vzdělávání budoucích učitelů chybí třeba komunikace v krizových situacích, která by se v praxi často hodila.
Návrh snížit počet žáků
Asociace navrhuje také snížit počet žáků ve třídách tak, aby na prvním stupni bylo maximálně 20 dětí v jedné třídě, na druhém stupni pak 25. Ve školách by prý také pomohl školní psycholog a pedagogický asistent. Pokud se žák přesto chová ve škole hrubě, měli by jeho chování řešit rodiče ve spolupráci se speciální odbornou skupinou. V té by měli být zástupci státní správy, od sociálního pracovníka, školního psychologa až třeba po zástupce policie.
Štercl také připustil, že jednou z variant je i ustavení statutu veřejného činitele pro učitele. Statut veřejného činitele, který mají třeba policisté, by totiž mohl krotit agresivitu zejména u žáků starších patnácti let, kteří jsou už trestně odpovědní. Tento statut byl pro učitele schválen na Slovensku.
Některé z navrhovaných změn by se mohly dostat do druhé vlny novely školského zákona. Kdy by mohly začít platit v praxi, však nechtěl Štercl ani odhadnout.