Čtyřmi základními registry jsou Registr obyvatel, Registr osob, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí a Registr práv a povinností. Jednotlivé registry budou mít na starosti ministerstvo vnitra, katastrální a statistický úřad.

"Přestože stát o nás ví téměř všechno, znovu a znovu je po nás žádáno, abychom předložili to či ono ověření, výpis, potvrzení, formulář či jinou formu informací, kterými stát už disponuje," zdůvodňoval před senátory vznik registrů ministr vnitra Ivan Langer.

Údaje v registrech budou úřady považovat za důvěryhodné a nebudou už muset ověřovat jejich správnost. Lidé by jim tak už nemuseli opakovaně poskytovat a dokládat své osobní údaje, potvrzení, osvědčení a výpisy, případně obíhat různé úřady například jen kvůli nahlášení změny bydliště. Propříště by občan navštívil pouze jeden úřad, který by změny zanesl do registru.

V souvislosti se vznikem registrů ministerstvo chce, aby v budoucnu zmizely z občanských průkazů některé údaje, neboť tyto budou obsaženy právě v základních registrech. Zmizet by tak mohlo rodné číslo, údaje o bydlišti a rodinném stavu. Novela zákona o občanských průkazech je nyní ve Sněmovně.

Papírově i elektronicky

Úřady by navíc měly mít možnost dostat se pouze k údajům, pro něž mají kompetenci a oprávnění. Rodná čísla by v registrech nahradily takzvané identifikátory. Z těchto "bezvýznamových" identifikátorů občana, které má mít na starosti Úřad pro ochranu osobních údajů, nebude možné získat jeho osobní data, jako je tomu nyní v případě rodného čísla.

Občané by se pak minimálně jednou ročně dozvěděli, které úřady se o jejich osobní data zajímaly. Takovýto výpis by obdrželi buď v papírové podobě do schránky nebo elektronicky do takzvaných datových schránek.

Na realizaci projektu registrů ministerstvo vnitra počítá s částkou dvou miliard korun, v níž jsou zahrnuty i prostředky strukturálních fondů Evropské unie.