Vlčkovi vadí, že se před ním předseda strany ani slovem nezmínil o možné výměně v křesle. „To není férové jednání,“ řekl Vlček Právu.

O případné změně se prý Paroubek nezmínil ani v úterý, kdy spolu oba politici krátce hovořili. „Vůbec nejde o to, že bych přišel o peníze nebo o auto, jak se píše, ale jde o princip,“ tvrdí šéf Sněmovny.

Pokud platí argument, že předseda nejsilnější opoziční strany by měl stanout v čele Sněmovny proto, aby se mohl z této pozice aktivněji podílet na českém předsednictví EU, pak by poslanci o převolení měli rozhodovat na schůzi komory, která začíná 25. listopadu.

Volba je tajná

Žádný takový návrh ale zatím nepadl, a pokud se tak nestane ani ve čtvrtek při jednání organizačního výboru, není případné zvolení Paroubka do konce roku příliš reálné. Na další schůzi se totiž sejdou poslanci až začátkem února příštího roku.

Ke změnám ve vedení komory by tak nejspíš musela být svolána mimořádná schůze.

Problém pak může nastat při samotné volbě, která je podle zákona tajná. Zatímco třeba v případě prezidentské volby se zákonodárci mohou rozhodnout pro veřejnou nebo tajnou volbu, v případě voleb vedení Sněmovny počítá zákon o jednacím řádu pouze s tajným hlasováním.

V tom je ukryto úskalí, že ne všichni poslanci jsou nuceni dodržet případné dohody. A volit nového předsedu Sněmovny je možné pouze tehdy, když se toto místo uvolní. Tedy za předpokladu, že by Vlček rezignoval nebo byl odvolán, k čemuž je nutný písemný návrh osmdesáti poslanců. Vlček přitom připomíná, že před volbou je třeba mít jistotu, že soc. dem. o toto křeslo nepřijde.

V případě, že by nový předseda nebyl opakovaně zvolen, přechází vedení komory na místopředsedu, přičemž první v pořadí je Miroslava Němcová (ODS).

Paroubek změnu v čele Sněmovny neodmítl, stanovil si však podmínky. "Já jsem řekl, že nebude žádný handl principy za funkce, a to trvá. Budeme určitě s ODS jednat ohledně otázek spjatých s českým předsednictvím," řekl v rozhovoru pro Právo.