„Školné by se platit mělo, alespoň symbolické. To by pak mohlo odradit studenty nestudenty, kteří tím zabíjejí čas a jen tak si to zkouší. Navíc si toho budou všichni vážit, a tím by se měla zvednout i kvalita ze strany vyučujících,“ míní Jan Černý, student ČVUT v Praze.

Narazil tak na častý problém českých vysokých škol. Mnoho lidí studuje jen proto, aby si "prodloužili mládí" a na škole zabírají místo těm, kteří mají o obor opravdový zájem.

Za peníze lepší úroveň

Z ankety Novinek, která proběhla mezi více než třemi sty studenty pěti českých vysokých škol, vyplývá, že necelých 71 procent respondentů je ochotno si za své vzdělání zaplatit. Polovina z nich by ročně dala vysoké škole do deseti tisíc korun, čtvrtina pak od deseti do dvaceti tisíc korun.

Nejnižší částku, a to do pěti tisíc korun za rok, by zaplatilo 15 procent dotázaných. Naopak necelých osm procent studentů by neváhalo dát za vzdělání i přes třicet tisíc. Předpoklad pro ochotu platit si studium je podmíněn zlepšením celkové úrovně a kvality tuzemských univerzit.

„Se školným souhlasím, ale jen za určitých podmínek. Musela by se opravdu zkvalitnit výuka. Kdyby to zůstalo stejné, tak bych určitě platit nechtěla,“ uvedla Věra Kotrčová, studentka práv na Univerzitě Karlově v Praze.

Školám chybí vybavení

Nejen kvalita výuky je však pro mnohé ožehavá, během studia lze narazit i na další překážky. Z ankety například vyplývá, že současným vysokoškolákům chybí hlavně dostatečné zázemí a vybavení jednotlivých škol.

Velká část respondentů je nespokojena s přístupem kantorů. Také to by se mohlo se školným zlepšit. Učitelé by se studentům s vědomím, že za jejich služby, více věnovali. Školy by si také mohly dovolit učitele lépe zaplatit.

Platit budeme, ale důležité to není, míní studenti

Studenti kupodivu odpovídali, že by jim školné nevadilo, ale nejsou úplně přesvědčeni o tom, zda je jeho zavedení potřeba. Většina z nich, 68 procent, si myslí, že se bez něj školy do budoucna obejdou.

Ostatní si důležitost platby za roky strávené na univerzitě uvědomují. Například studentka Vysoké školy ekonomické v Praze Pavlína Kohoutová je toho názoru, že školné Českou republiku nemine stejně tak, jako tomu bylo v zahraničí: „Placení si vzdělání je do budoucna nutné. Bude to sice těžké, ale bude to třeba. Lidi si to budou brát svědomitě a nebudou to studenti, kteří si dělají, co chtějí, a zabírají tak místo jiným.“

Ankety Novinek se zúčastnilo 323 studentů ekonomických, technických, humanitních, přírodovědných a lékařských oborů z Masarykovy univerzity, Západočeské univerzity, Karlovy univerzity, Českého vysokého učení technického a Vysoké školy ekonomické. Dotazovaní za sebou měli již jeden rok prezenčního, tedy denního studia.