Na otázku moderátora Václava Moravce, co říká kritice části členů Strany zelených, že nehájí jejich zájmy na postu ministra zahraničí, Schwarzenberg objasnil, že zahraniční politika je výsledek koaliční politiky.

"Česká zahraniční politika může být jen důsledek koaliční politiky, nemůže stoprocentně prosazovat stanovisko Strany zelených, řekl ministr  a dodal: "Co se týká raketové obrany, tam se urazil pořádný kus práce, raketová obrana a i náš radar budou začleněny do struktur NATO." Právě to byl jeden z požadavků zelených, kterým podmiňovali svou podporu radaru v Brdech.

Antiraketu odpálí Američané

Zaorálek mu oponoval citací námětska generálního tajemníka NATO Jiřího Šedivého, že poslední rozhodující slovo si USA si v této otázce ponechají. Ministr zahraničí poté připustil, že "zmáčknutí knoflíku" odpalované antirakety bude v kompetenci USA.

"Pokud na Evropu či Anglii, nedejbože, vyletí nepřátelská raketa a objeví se na radaru, tak otázka, kdy vystřelit interceptor, je otázka minut či vteřin. V tomto případě nelze použít složitý rozhodovací mechanismus NATO, stisknutí knoflíku bude pod kontrolou USA," připustil Schwarzenberg s tím, že radar bude začleněn do politické architektury NATO a veškeré vojenské kruhy budou informovány.

Stále chybí informace

Zaorálek vládu tvrdě kritizoval kvůli nedostatečnému informování o radaru. Tvrdil, že například informace ve zprávě o zdravotních dopadech jsou uváděny výsledky studie pro radar s 30 nižší úrovní vyzařování a třikrát nižším dosahem.

 Upozornil také, že situace ve světě se vyvíjí, protože Severní Korea, kvůli níž se systém také budoval, po ukončení svého jaderného programu už nepředstavuje nebezpečí. To připustil i ředitel americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering.

Bývalá americká ministry zahraničí Madeleine Albrightová hájila americké plány na protiraketovou obranu i zdůvodnění, že systém je určen proti případnému útoku z nestabilních států: "To, co říká prezident Bush je pravda, není to proti Rusům, ale proti Íránu."