Hlavní obsah

Muslimka věří, že se v Česku dostane do církevní školy

Právo, Jan Trojan
BRNO

Ajat Swailemové je patnáct let a chodí do 8. třídy Základní školy T. G. Masaryka v Zastávce u Brna. Jejím snem bylo přejít od letošního září do Cyrilometodějské církevní základní školy v Lerchově ulici v Brně. To se jí ovšem nesplnilo. Vedení školy bylo proti. Palestinka Ajat je totiž muslimka a žije se svými rodiči již pět let v uprchlickém táboře na jižní Moravě.

Foto: Ondřej Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Přesto se ambiciózní dívka svého záměru studovat v Česku na křesťanské škole nevzdává. "Po dokončení 9. třídy bych ráda na Biskupské gymnázium v Brně," prohlašuje muslimka rozhodně.

Ředitel Cyrilometodějské církevní základní školy Zdeněk Strašák rozhodně odmítá, že nepřijetí muslimské školačky do této školy má podtext náboženské diskriminace. Podle něho by totiž jako muslimka měla na křesťansky zaměřené škole praktické potíže.

"Nejde o žádnou náboženskou diskriminaci. Rozlišujeme mezi menšinou žáků z nevěřících rodin, kteří se křesťanské škole přizpůsobí, a mezi žáky jiné víry, kteří musí přijmout zcela odlišná pravidla," řekl Právu Strašák.

Právo na vzdělání neporušili

Podle odborníka na ústavní právo, náměstka nejvyšší státní zástupkyně Zdeňka Koudelky, ředitel Strašák neporušil ústavní právo na vzdělání, když Ajat odmítl přijmout. Koudelka jednoznačně sdělil, že k porušení ústavního práva na vzdělání by došlo jedině tehdy, kdyby nebyl muslim či kdokoli jiný přijat na některou státní školu nebo na základní, zřizovanou obcemi.

"Pokud základní školu zřizuje někdo jiný, v tomto případě církev, nebo i soukromé osoby, může přijetí žáka vázat některými podmínkami, třeba školným. A církevní školy samy rozhodují, koho budou vzdělávat," řekl Koudelka.

Od pondělí chodí Ajat v šátku

Základní škola v Zastávce má s dětmi uprchlíků od 90. roku velké zkušenosti, nyní jich vyučuje na 40. Mezi dětmi má Ajat mnoho kamarádů. "Je kamarádská, chodí s námi ven, pomáháme si," ujišťuje spolužačka Denisa Frömlová.

V pondělí přišla Ajat překvapivě poprvé v muslimském šátku, dosud ji učitelka Václava Pečenková viděla nalíčenou, i když nijak vyzývavě, a bez pokrývky hlavy. V šátku byla i v následujících dnech. Právu se Ajat svěřila, že v současných nepokojích v Palestině zahynul její strýc a druhý je ve vězení.

Zástupce ředitelky Zdeněk Strnad se domnívá, že právě to je důvodem pokrývky hlavy, ale o věci s dívkou nemluvil. Vrátit se domů rodina Swailemova nechce. Podle Strnada měli ve škole v uplynulých patnácti letech již více muslimských dívek s šátkem na hlavě, žádná však nepřišla v burce zakrývající celý obličej. I kdyby přišla, nezakázali by to.

"Ve školním řádu, který si každá škola sestavuje sama, se pokrývkám hlavy nevěnujeme, natožpak v souvislosti s jiným náboženstvím," ujistil zástupce. Oslovení žáci dali najevo, že šátek či prostovlasost muslimky stojí zcela mimo jejich pozornost. "České školní řády jsou vůči muslimům tolerantnější než v některých jiných vyspělých zemích," zdůraznil Strnad.

Základku dokončí v Zastávce

Ajat se smířila se s tím, že základní školu dokončí v Zastávce, ostatně je tam spokojena. O křesťanství prý zatím slyšela jen něco v mešitě a nebude jí vadit společná výuka s křesťany. Ani jejím rodičům.

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle připouští možnost přijetí muslima na křesťanskou základní školu, souhlasí však s ředitelem Strašákem, že to bude problematické. Podle zástupce ředitelky základní školy v Zastávce Strnada je muslimská dívka velmi snaživá, na žádost rodičů vykonala rozdílové zkoušky, aby mohla ze šestého rovnou do osmého ročníku. Má dvojky a trojky.

Zástupci muslimské obce v Brně hodnotí rozhodnutí palestinské dívky i jejích rodičů jako odvážné. "Na katolické mši v křesťanské škole může být Ajat výhradně jen jako nezúčastněný divák," vyjádřil se Hasan Muneeb z Islámské nadace v Brně.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám