Hlavní obsah

Z obří Masarykovy sochy v Rudce u Kunštátu zbyly jen jen velké boty

Novinky, Vratislav Konečný

Monumentální sochu z pískovce vytesal v Rudce u Kunštátu pomocí hasičské sekerky a zahradnických nůžek samouk Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova. Dnes z ní zbyly jen boty, obrys postavy, ale skála skrývá „Kunštátský Blaník“, v podzemní galerii spí kamenné vojsko včetně svatého Václava.

Foto: Vratislav Konečný

Místo, kde stávala obří socha prezidenta T. G. Masaryka.

Článek

K jeskyni projdete smyslovou zahradou, je plná keramických artefaktů, různých dřevin a zaměřená částečně i na včelařství. Pořádají tu sochařská sympozia. 

Největší sochu ve střední Evropě zničili po udání

Masarykova socha byla Rolínkovým prvním dílem, chtěl jí oslavit 10. výročí vzniku republiky. Rolínek měl těžkou plicní chorobu, souchotiny, písečný prach mu na zdraví rozhodně nepřidal. Tvořil zpaměti, prezidenta nikdy neviděl. Na lešení měl připíchnutou známku s jeho portrétem, podle níž vytvořil velmi realistické dílo. To se dá posoudit z řady fotografií zachycujících nejen práci, ale i slavnostní odhalení, na něž se přišlo podívat přes 30 tisíc lidí. Fotky jsou umístěny v areálu zahrady do konce měsíce.

Socha měla 14 metrů, prezident stojí v dlouhém kabátě s rukama sepjatýma v klíně, svírajícíma klobouk. Po ustavení Protektorátu Němci nařídili sochu zničit, ničily se všechny sochy Masaryka, místní ji ale chtěli zachránit, postavili kolem ní dřevěné bednění. To nepomohlo, a tak se rozhodli sochu rozřezat a fragmenty schovat. Po heydrichiádě ale přišlo udání, vše bylo zničeno.

Vadili i trpajzlíci

Zničeni byli za války i tři kamenní legionáři, dnes již obnovení. Za socialismu zase museli být rozbiti trpaslíci, které Rolíček vytesal pro pobavení dětí. Do doby plné velikých činů se nesoudruh trpaslík nehodil.

Rolínka podporoval František Burian

Rolínka podporoval kunštátský mecenáš velkouzenář František Burian, busty Rolínka a Buriana nedávno odhalili u bývalé Masarykovy sochy.

Rolínek vytvořil u Bořitova pískovcového Jana Žižku a Jana Husa, na základě této sochy ho Burian požádal i vytesání podzemního vojska. Vchod do jeskyně tesané v letech 1928-1930 střeží obří lev, živou šelmu Rolínek také nikdy neviděl.

V jeskyni je osmnáct soch, některé nedokončené, Rolínek už je nestihl dotesat. Pískovec je velmi hrubý, sochy jsou hodně strnulé, obávané vojsko přece jen spí. Podle průvodce ale již jen malé procento dětí i mládeže, kterých ubývá, protože tu není adrenalinový zážitek, zná pověst o blanických rytířích.

Rok Rolínek studoval sochařinu v Praze, kvůli nemoci ale přerušil a záhy zemřel v nedožitých třicetinách (1902-1931).

Rozhledna na Milence

Kopec, ve kterém je jeskyně vytesána, se jmenuje Milenka. Na vršku stojí kamenná Burianova rozhledna. Je vysoká 18 metrů, postavili ji v roce 1928, při dobré viditelnosti jsou vidět Jeseníky, Orlické hory a Pálava. 

Dobře se najíte v hotelu U sochy proti vchodu do areálu.

Krajina v okolí je nazvána podle básníka, který tu tvořil, Halasovo Kunštátsko. 

Jeskyně leží mezi zámkem v Letovicích a zámkem v Kunštátu, spojeným s Jiříkem z Poděbrad. V okolí ještě najdete zámek Lysice, zámek a hrad v Boskovicích, hrad Svojanov. 

Další informace: www.rudka.cz

Reklama

Výběr článků

Načítám