Článek
Zima v sezóně 1928/1929 byla mimořádně drsná. Zatímco prosinec byl ještě jen slabě podprůměrný, v lednu už se začalo ochlazovat citelněji, a to až k –29 stupňům. Ve druhé polovině ledna sice přišlo krátké a mírné oteplení až na 4 stupně, ale jinak byly v lednu i v únoru teploty celou dobu pod nulou. S únorem pak přišel rozhodující a zdrcující úder zimy. Jak k tomu došlo?
Golfský proud neměl šanci
Podle dobových záznamů panoval v lednu 1929 kontinentální charakter počasí. Oblast střední Evropy byla pod vlivem rozsáhlé tlakové výše se středem daleko na severovýchod od tehdejšího Československa. Po jihovýchodním okraji této tlakové výše k nám proudil mrazivý vzduch z Ruska. Zároveň ale počasí u nás ovlivňovala tlaková níže se středem nad severní Itálií, která zemi zásobovala častým sněžením. Sněhová pokrývka pak při vyjasnění nedovolila ohřátí vzduchu teplem z půdy a přispěla k udržení extrémně nízkých teplot.
| ČTĚTE TAKÉ: |
|---|
| Zima se v týdnu bude prát s předjařím |
V únoru se pak střed tlakové výše přesunul nad Finsko. Rozsáhlý výběžek vysokého tlaku zasahoval až do jižní Francie a prakticky zcela zablokoval přísun teplejšího vzduchu od Atlantiku. Golfský proud, který jinak chrání Evropu před extrémy, za této situace neměl absolutně žádnou šanci. V mrazivém a také suchém vzduchu, který měl svůj původ na Sibiři, padaly teploty k hodnotám, jaké tehdy nikdo nepamatoval. V noci na 11. února panovaly pro extrémní mráz ideální podmínky. Bylo jasno, bezvětří a sníh.
Povozy ledařů na vltavském nábřeží v Praze v zimě 1929. V pozadí Železniční most z Výtoně na Smíchov a kostel sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.
Rekordní hodnotu si přijeli ověřit z Prahy
V Litvínovicích u Českých Budějovic naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor matematiky a fyziky na českobudějovickém gymnáziu, rekordní hodnotu -42,2 stupně.
To byl tak hluboký mráz, že to u pracovníků Státního úřadu meteorologického (SÚM) vyvolalo pochybnosti. Úředník SÚM Václav Hlaváč se do Litvínovic vypravil, aby si ověřil, zda je údaj věrohodný. „Odpoledne jsem navštívil stanici naší ústavní sítě v Litvínovicích. Sixův teploměr, na němž prý bylo naměřeno –42,2 °C, jsem přivezl s sebou,” stojí v Hlaváčově zprávě ze služební cesty. Po přezkoušení teploměru pak v meteorologických statistikách údaj už zůstal.
„Extrémní mrazy zaznamenaly všechny tehdejší stanice, teplota klesala nejčastěji k –29 až –35 stupňům, ojediněle až k –40, které hlásilo například Valašské Meziříčí. Naopak 'nejtepleji' bylo na severozápadě území s teplotami kolem –25 stupňů. V centru Prahy bylo –27,” přiblížila Novinkám archivní údaje Dagmar Honsová z Meteopressu. V Třeboni měli –41,5 stupně, v Opavě hlásili –41 stupňů, Havlíčkův Brod –36 stupňů.
Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili rovných –41 stupňů Celsia, což je zatím nepřekonaný slovenský rekord.
Pamětní kámen ve slovenské obci Vigľaš-Pstruša, kde byla 11. 2. 1929 naměřena historicky nejnižší teplota na Slovensku. Rtuť klesla na minus 41 stupňů. Na snímku místní meteoroložka Helena Kmeťová.
Katastrofické následky
Celý únor roku 1929 je dodnes nejchladnějším zaznamenaným měsícem, průměrná teplota činila –11 stupňů. Celá zima pak přinesla celkem 62 ledových dnů, což ji z tohoto hlediska řadí na třetí místo nejchladnějších zim po sezónách 1829/30 (76 ledových dnů) a 1783/84 (73 ledových dnů).
„Zima 1928–1929 byla velice krutá, nebylo pamětníka tak ukrutné zimy,“ napsal kronikář města Borovany na Českobudějovicku.
Následky byly katastrofální. Vánice, spousta sněhu a mrazy ochromily silniční i železniční dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, umrzlé lesní zvěři a ptácích, kteří podle kronikářů padali zmrzlí z nebe a v Praze je sbírali po nůších. Jen v Čechách mrazy zničily pět a půl milionu ovocných stromů.
Mrzla ale celá Evropa, např. v Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře.
Honsová připomněla, že noc z 11. na 12. února byla extrémně mrazivá i v roce 2012. „Očekávalo se, že se přiblížíme k teplotnímu minimálnímu normálu, nakonec byla nejnižší teplota naměřena na Kvildě-Jezerní slati, a to –36,5 stupně,” uvedla meteoroložka.