Článek
O nálezu se v úterý rozhovořil pro ČTK David Merta z brněnské Archaie. Opat „smajlík“ v korespondenci na konci listiny používal asi zcela běžně přinejmenším v roce 1741. Podle Merty byla značka na listině vztahující se ke korespondenci o zřízení hrnčířské dílny v domě žďárského opata na dnešním Zelném trhu v Brně, který se nyní opravuje.
„Buď to může znamenat, že označil místo, kde měla být pečeť, nebo to znamená, že někdo schválil dokument,“ uvedl Merta. Podle něj smysl značky, která jako by z oka vypadla dnešnímu smajlíku, není zcela jasný. Vysvětlit by to mohlo další bádání.
„Takže budeme bádat dál a hrdě se tak stáváme průkopníky smileylogie, tedy pokud už neexistuje,“ stojí v nadsázce na webu brněnské Archaie.
Bernard Hennet se stal opatem ve Žďáru po smrti opata Václava Vejmluvy v roce 1738. Navázal na Vejmluvovy rozsáhlé stavební aktivity. Nechal dostavět klášterní prelaturu a opravit vzniklé škody po požáru. Nechal též vyzdobit sochami, po vzoru pražského Karlova mostu, žďárský most přes řeku Sázavu.
Aktivní byl i v Brně. Pro šlechtu církevní i světskou bylo přitom typické, že si budovala reprezentativní domy v královských městech. Do Brna se stahovala například v případě ohrožení. Pro kláštery vzrostl význam města po ustanovení brněnského biskupství koncem 18. století.