Článek
Ivana Řápková je česká podnikatelka, politička a bývalá poslankyně a primátorka Chomutova za ODS. Hodně se o ní mluvilo v souvislosti s kauzou na plzeňských právech a také na sebe upozornila exekucí sociálních dávek chomutovských neplatičů. Sociální tématice se věnovala i ve Sněmovně. V roce 2014 oznámila úplný odchod z politiky.
Řápková se narodila 30. září 1966 v Mostě, je absolventkou pražské Vysoké školy ekonomické. V roce 2005 absolvovala na Právnické fakultě na Západočeské univerzitě v Plzni, pochybnosti o jejím studiu a nenalezení její diplomové práce v knihovně fakulty však stály v roce 2009 za propuknutím kauzy na tamní fakultě. Později se ukázalo, že stejné či podobné problémy měli i další studenti.
Práci na téma vlivu průmyslu na životní prostředí z pohledu práva obhajovala na katedře občanského práva, kterou vedl tehdejší děkan fakulty Milan Kindl, „nejslavnější” postava celé kauzy, s nímž také na přípravě práce spolupracovala. Řádnou délku svého studia doložila Řápková oznámením o složení přijímací zkoušky v roce 2000 a vysokoškolským diplomem z května 2005 s dodatkem opatřeným Kindlovým podpisem.
Ivana Řápková donesla na Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni svůj diplom. V pozadí rektor univerzity Josef Průša.
Údajně se také za tři semestry ani jednou nezúčastnila semináře trestního práva, což odůvodnila svým individuálním plánem a prohlášením, že ji prý měl jiný profesor než Josef Baxa, který na to upozornil.
Vedení fakulty nakonec pochybení z její strany nezjistilo a v roce 2011 zastavilo správní řízení o odebrání jejího titulu.
Exekuce v Chomutově
Řápková stála v čele Chomutova v době, kdy tamní magistrát v polovině února 2009 zavedl praxi odebírání peněz lidem exekutory okamžitě při výplatě sociálních dávek (které se považovaly za nedotknutelné). Svůj krok hájil ochranou slušných a potrestáním nepřizpůsobivých občanů za různé prohřešky.
Jednalo se tedy o nový způsob vymáhání pokut. Akce se setkala s vlnou odporu, protože některým lidem zbylo z dávky jen 1000 korun, a proto exekutorům musela asistovat policie. Podle tehdejší zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové bylo odebírání peněz přidělených jako sociální dávka v rozporu s Ústavou.
Je logické, že tato akce, která je součástí projektu Záchranný kruh na ochranu slušných lidí před neplatiči, nepřizpůsobivými lidmi, narkomany a prostitutkami, měla své příznivce (z politiků např. ostatní primátoři statutárních měst či Ivan Langer) i odpůrce (jiný stranický kolega Jiří Pospíšil či tehdejší ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb).
Politická kariéra
V roce 1997 Řápková vstoupila do ODS a rok poté se stala chomutovskou radní. V roce 2002 se stala starostkou a následně primátorkou města. V roce 2006 neúspěšně kandidovala za ODS do Senátu.
Její kandidatura do Poslanecké sněmovny úspěšná byla - obyvatelé Ústeckého kraje ji poslankyní zvolili. Pro své působení si zvolila výbor pro sociální politiku a výbor pro obranu a bezpečnost. Byla rovněž členkou Stálé komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství.
Krátce po zvolení do Sněmovny rezignovala na post Chomutovské zastupitelky. Poslanecký mandát jí vypršel po předčasných volbách v roce 2013, kdy už znovu nekandidovala.
Kvůli dlouhodobým neshodám uvnitř strany v lednu 2014 vystoupila z ODS. Oznámila také úplný odchod z politiky. V současnosti se věnuje podnikání a ekonomickému poradenství.