Hlavní obsah

Historii Brna obohatil nález rotundy s pohřebištěm

– Brno
Právo, Miroslav Homola

Rotunda z 11. století a kolem ní už tři stovky stejně starých hrobů. Mimořádný nález archeologů v Brně v těchto dnech může mít přelomový význam nejen pro dějiny města. Dokonce se spekuluje i s hypotézou, že právě zde, v nynější ulici Vídeňská, mohl být kdysi legendární vstup k brněnskému hradu, vystavěnému na bahně (brně), který střežil u břehu Svratky tehdejší osadu, která nyní nese název Brno.

Foto: Miroslav Homola, Právo

Antropoložka Anežka Slavíková připravuje kosterní ostatky k podrobnému zkoumání.

Článek

„Z pohledu archeologie se tato lokalita na Starém Brně během posledních dvou let ukázala jako velmi zásadní. A to nejen pro dějiny města. Nejdříve se zde podařilo zjistit nejstarší osídlení, to je z období paleolitu. Byly zde nálezy již v 70. letech, tehdy se zachytily četné nálezy štípané industrie a několik zvířecích kostí, radiokarbonově jsou datovány 14 500 let před naším letopočtem,“ popsala Právu místo nálezu vedoucí archeologického výzkumu z obecně prospěšné společnosti Archaia Brno Lenka Sedláčková.

Třetí rotunda na Moravě

Nejsilnější a nejvýznamnější osídlení však pochází z období raného středověku, z 11. a z první poloviny 12. století. Právě z tohoto období pochází nalezená rotunda, která je podle prvních odhadů zhruba stejně stará jako rotunda již dříve objevená na Mendlově náměstí v Brně. A význam má podle odborníků nejméně tak velký, jako je rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě.

Archeologové však nejsou schopni říci, komu byla nově nalezená stavba o průměru šesti metrů zasvěcena. Neexistují žádné ikonografické ani písemné prameny.

Na místě nálezu bude stát obytný dům. Dosud není jasné, zda alespoň část naleziště nezůstane jako velmi cenný historický artefakt v nějaké podobě zachováno.

Výbava hrobů z tohoto období je chudá. Našly se zde ojediněle ženské vlasové šperky, tzv. záušnice, ojediněle se našly i mince, jedna z nich je už datována po polovině 11. století.

Kosterní nálezy čekají na výzkum na katedře antropologie. Jednou z hypotéz je, že rychlý zánik sídla a s ním spojeného hřbitova mohl být způsoben radikálním vojenským zásahem, útokem, bitvou právě v místech, kde mohl stát legendární hrad, jenž chránil vstup do tehdejšího starého Brna.

„To by pak mohlo korespondovat se zprávou v Kosmově kronice, která hovoří o dobytí zdejšího předhradí v roce 1091, což se považuje i za první písemnou zmínku o Brně,“ naznačil jednu z možností zániku tohoto nyní objeveného místa David Merta ze společnosti Archaia.

Rotunda byla podle archeologů vystavěna někdy kolem poloviny 11. století a zanikla poměrně brzy, snad již před rokem 1100. „Byla nepochybně součástí osídlení pravobřežního předhradí hradu brněnských údělných knížat, který se nacházel v prostoru Mendlova náměstí, areálu bývalého kláštera cisterciaček, ulice Křížové a Václavské,“ doplnil Merta.

Výzkum potrvá až do konce roku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám