Článek
Zákon o střetu zájmů se týká politiků jak volených, tak jmenovaných, jako jsou členové vlády nebo premiér. Ti nesmějí podnikat a ani být členy statutárních orgánů firem. Vyvarovat se musejí jednání, ze kterého by mohli mít osobní prospěch. Ten nastává tehdy, pokud člen vlády vlastní čtvrtinový a vyšší podíl ve firmě, která pobírá dotace a investiční pobídky.
„Jak předpokládá slib poslanců, politik by měl dodržovat zákony a Ústavu. Pokud by zůstal ve střetu zájmů, tak by především porušil svůj slib. A to se do politické kultury nehodí,“ zdůraznil bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
Z pozice premiéra navíc nelze politika odvolat. „Sundat“ by jej mohla jedině Sněmovna a to pouze vyslovením nedůvěry jeho vládě.
Jmenovaní funkcionáři, mezi které patří i premiér či ministři, by se podle advokáta a odborníka na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila měli na řešení svého střetu zájmů připravit a nespoléhat se na lhůtu 30 dnů, kterou dává zákon. Ta je pojistkou spíš pro politiky volené, například senátory a poslance, kteří dopředu nevědí, zda dostanou od voličů hlasy.
Jmenování premiéra totiž předpokládá souhlas s jeho vlastním jmenováním. „Jmenující (prezident Petr Pavel, pozn. red.) může jmenování odložit až do okamžiku, dokud jmenovaný (kandidát na premiéra Andrej Babiš, pozn. red.) podmínkám zákona o střetu zájmů nevyhoví,“ řekl Novinkám Nahodil.
Babiš podle Balíka nemá důvod čekat. „Není žádný důvod, aby odkládal řešení svého střetu zájmů až na okamžik, kdy bude jmenován. Překážky může odstraňovat dopředu,“ zdůraznil.
Ještě před jmenováním
Požadavek prezidenta, aby Babiš své řešení střetu zájmů představil veřejnosti ještě před uvedením do funkce, právníci podporují.