Hlavní obsah

Podařilo se pokosit 240 hektarů luk a ošetřit 120 starých dubů. V CHKO Soutok se pracuje na plné obrátky

Zpracování studie obnovy vodního režimu, prosvětlení první desítky hektarů dubových porostů, ořezání stovky topolů nebo počátek likvidace invazivních druhů. Takové práce se rozjely za čtyři měsíce fungování v CHKO Soutok na Břeclavsku bez ohledu na zprávy o tom, že by ji nová vláda mohla zrušit.

Chráněná krajinná oblast Soutok vznikla letos v červenciVideo: Sylva Hřebíčková

Článek

CHKO Soutok funguje od července. V posledních týdnech se ale mluví o tom, že adept na ministra životního prostředí Petr Macinka (Motoristé) plánuje chráněnou krajinnou oblast zrušit, proti čemuž se ohradili končící ministr Petr Hladík (KDU-ČSL), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i odborníci.

Pro CHKO Soutok vzniká plán péče, dokument, který řeší ochranu a zachování oblasti lužních lesů a luk. „Byla zpracována rozsáhlá studie obnovy vodního režimu v CHKO, která je i důležitým dokumentem pro jednání se zahraničními partnery ze Slovenska a Rakouska, kteří mají také zájem na efektivní ochraně lužních lesů,“ uvedl vedoucí oddělení Správy CHKO Soutok Vladan Riedl.

Do lesů se má vrátit dostatek vody. Součástí projektu je podle Riedla stavba klapkového jezu na Dyji u Pohanska a revitalizační opatření v nivě řeky, což přinese nová ramena nebo prohloubení stávajících koryt ramen a kanálů o délce zhruba čtyři kilometry. Součástí je i vyhloubení tůní nebo výstavba desítky stavítek a stavidel.

Foto: Sylva Hřebíčková

CHKO Soutok leží na hranici tří států.

Podle Riedla se ve spolupráci s lesníky podařilo prosvětlit první desítky hektarů dubových porostů s cílem podpořit nepasečnou obnovu. „Ošetřilo se na 120 cenných starých dubů, které hostí pestré společenstvo hmyzu, na loukách Soutoku bylo vysazeno a oploceno proti zvěři 40 dubů, byla založena vrbovna ve Skařinách, ořezáno 100 topolů v aleji v Lednici,“ vyjmenoval Riedl.

Rozběhly se také aktivity na likvidaci invazivních druhů, a to konkrétně ambrozie peřenolisté, která patří k silným alergenům. Podařilo se pokosit skoro 240 hektarů luk s ponecháním neposečených pásů pro dokončení vývoje bezobratlých živočichů, čímž se napomůže zachování druhové pestrosti lučních porostů.

Uskutečnilo se také několik exkurzí a zpracovává se studie návštěvnické infrastruktury v území CHKO Soutok. „Tlak turismu na přírodu se stále zvyšuje a je nezbytné návštěvníky této oblasti směřovat na vybraná místa, tak aby přírodní hodnoty zůstaly i nadále zachovány,“ uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.

Dodala, že ministerstvo životního prostředí vytvořilo program na podporu výstavby návštěvnického střediska Dům přírody Soutoku. Do programu se s žádostí o podporu přihlásilo město Břeclav, které chce objekt dům vybudovat v břeclavském zámku.

Foto: Sylva Hřebíčková

CHKO Soutok je největší komplex lužních lesů v Evropě

Jak by případné zrušení CHKO se započatými pracemi zamávalo, je podle Riedla předčasná otázka. Zrušení jakéhokoliv zvláště chráněného území totiž považuje za možné pouze ze dvou zákonných důvodů. „Jedním je zánik předmětu ochrany, tedy to, proč bylo zvláště chráněné území vyhlášeno. Druhým důvodem je, že existuje jiný převažující veřejný zájem, například výstavba přehrady k zásobování pitnou vodou, obrana státu, který nelze uspokojit jinde,“ řekl Riedl, který tak potvrdil slova dříve vyřčená ministrem Hladíkem.

Právě Hladík upozornil na to, že Macinka chce zrušit CHKO Soutok kvůli tomu, že vadí sponzorovi Motoristů Františku Fabičovicovi, který má v oblasti pozemky včetně obory Obelisk.

Fabičovic Novinkám sdělil, že v médiích a na sociálních sítích zaznamenává řadu zavádějících informací. „Předně je třeba říci, že spor o CHKO Soutok trvá již několik let. Mnohem déle, než si dnes mnozí pod návalem emocí uvědomují,“ upozornil.

Podle něj byly lesy vysazeny převážně před 100 lety, kdy byla krajina pravidelně zaplavována Dyjí. „Od 70. let 20. století však vlivem výstavby Novomlýnských nádrží dochází k rapidnímu vysychání krajiny. Všichni to denně pozorujeme. Já stejně jako minimálně dalších 6000 místních lidí, kteří podepsali petici proti vyhlášení CHKO, včetně řady odborníků,“ zdůraznil Fabičovic.

Foto: Sylva Hřebíčková

CHKO Soutok

Pokud je zájem uchovat cennou krajinu, zbývá podle něj jediné. „Hospodařit v ní, nikoliv ji konzervovat a takzvaně chránit. Musíme revitalizovat krajinu, kde to jde, přivádět zpět vodu do starých ramen a tůní, starat se o les tak, aby přežil,“ dodal Fabičovic s tím, že celý jeho odpor i dalších petentů a místních směřuje proti stylu, jakým stát postupuje.

Přitom on sám obehnal plotem svoji Oboru Obelisk mezi Lednicí, Rakvicemi a Podivínem, která je nyní součástí nové CHKO Soutok. Fabičovic kritizuje i to, že majitelům pozemků nebyla nabídnuta smluvní ochrana a nebyla předložena žádná odborná ekologická studie. „Zástupci ministerstva navíc na veřejných jednáních projevovali aroganci a nekompetentnost a nikdy nebylo zodpovězeno, co CHKO přinese nad rámec stávajících vrstev ochrany,“ řekl Fabičovic.

Podle rozhodnutí soudu byla ale volba způsobu ochrany zvolena správně. „A co se týká nařízené ochrany území, Agentura ochrany přírody vyšla Františku Fabičovicovi dokonce vstříc a z druhé navržené zóny ochrany CHKO mu oboru Obelisk vložila do třetí mírnější zóny z hlediska podmínek ochrany území,“ dodal předseda občanského sdružení Lužánek a jeden z iniciátorů petice za vyhlášení CHKO Filip Šálek.

František Fabičovic ale stále pokládá CHKO Soutok za zbytečnou, a to z ryze společenských důvodů. „Obora Obelisk ani mé další pozemky s tím nemají nic společného. Obnově přírody a péči o ni se budu věnovat nadále, tak jako činím již po desetiletí,“ uzavřel Fabičovic.

Ústavní soud už ve středu vyhlásí, jak rozhodl o návrhu 35 poslanců ANO, kteří vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) na soutoku Moravy a Dyje zpochybnili.

Související témata:

Výběr článků

Načítám