Hlavní obsah

Nad Kyprem se stahují mračna, pomoci od EU se zřejmě nevyhne

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

4. 6. 2012, 15:09

Jako stále reálnější se jeví možnost, že Kypr se stane další zemí, které v neutěšené situaci nezbude nic jiného, než požádat o mezinárodní finanční pomoc. Zmínil se o tom guvernér kyperské centrální banky Panikos Demetrides, jak uvedl server greekreporter.com. Ostrovní stát potřebuje do konce června sehnat injekci do bankovního sektoru ve výši 1,8 miliardy eur (asi 46 miliard korun).

Článek

Do ohromných problémů se dostal zejména druhý největší ústav v zemi, kterým je Cyprus Popular Bank. Banka se kvůli odpisu řeckých dluhopisů letos propadla do hluboké ztráty. Výše zmíněné finance jsou tak potřebné právě na její podporu.

„Je zřejmé, že čím více se k tomuto termínu blížíme, tím se stává méně pravděpodobné, že nepožádáme o pomoc,“ sdělil Demetrios v rozhovoru listu Financial Times. Guvernérův komentář následoval jen nedlouho poté, co kyperský prezident Demetris Christofias hovořil v podobném duchu.

Sílí hlasy, že Kypr bude následovat Řecko, Irsko a Portugalsko, pokud jde o mezinárodní finanční pomoc. Situaci rovněž komplikuje fakt, že Kypr nemá už přes rok přístup k úvěrům na mezinárodních finančních trzích. Na negativním stavu země se podílel i loňský výbuch největší elektrárny v zemi.

V loňském roce Kypr získal finanční náplast ve výši 2,5 miliardy eur od Ruska v rámci bilaterálních úvěrů.