Hlavní obsah

Francie a Itálie chtějí změnit Schengen

Novinky, rei
Řím

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a italský premiér Silvio Berlusconi chtějí revizi dohody o otevřených hranicích v Evropě v rámci tzv. Schengenského prostoru. Oba lídři, jejichž země v posledních měsících čelí zesílenému přílivu uprchlíků z Afriky, se na tom shodli při úterním setkání v Římě.

Foto: Alessandro Bianchi, Reuters

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a italský premiér Silvio Berlusconi

Článek

Itálie ani Francie nechtějí konec Schengenu, upozornil Berlusconi. „Ale za výjimečných okolností by podle mínění nás obou měly existovat obměny dohody o Schengenském prostoru. A my jsme se rozhodli na tom společně pracovat,“ řekl s tím, že společně se svým francouzským protějškem poslali šéfovi Evropské komise Josému Manuelu Barosovi žádost o revizi dohody.

„Máme euro a reformovanou evropskou ekonomiku. Chceme, aby se to samé dostalo Schengenu,“ podpořil Berlusconiho Sarkozy. Schengenu se podle něj musí pomoci, aby mohl přežít.

Italský premiér dodal, že země při Středozemním moři by neměly být ponechány samy se svými problémy s masovou imigrací.

Nikdo je nechce

Jak Berlusconi, tak Sarkozy na domácí scéně čelí rostoucím preferencím ultrapravicových stran žádajících omezení přistěhovalectví.

Itálie nedávno rozlítila Francii tím, že udělila dočasná víza africkým běžencům, jichž jen za letošek k jejím břehům dorazilo na 25 000. Spousta z nich prchá z nepokojů zasažených zemí, většina je však z Tuniska a míří do Francie za příbuznými.

Řím udělením víz automaticky běžencům povolil volný pobyt v zemích Schengenského prostoru, kam patří i Česká republika. Když následně vypravil vlaky s imigranty, kteří chtěli do Francie, francouzští pohraničníci soupravy zastavili.

Spor skončil v Evropské komisi, která ale pouze uznala, že Francie má právo vlaky kontrolovat.

Schengenská dohoda
Zaručuje obyvatelům účastnických zemí, tedy členských států Evropské unie, Švýcarska, Norska a Islandu, volný přeshraniční pohyb s pouze minimálními kontrolami. Vytváří tedy jednotné vnější hranice a harmonizuje některá pravidla pro udílení azylu či víz.
Jako první dohodu v červnu 1985 uzavřely Německo, Francie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. V plném rozsahu ale vstoupila v platnost o desetiletí později, přičemž zahrnovala i Itálii, Španělsko, Portugalsko a Řecko.
Česká republika se připojila v roce 2007.
Hlava ČR Václav Klaus se ale při nedávné návštěvě italského prezidenta Giorgia Napolitana v Praze vyjádřila proti Schengenu. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám