Kolmostartující letouny Harrier naposled vzlétly z letadlové lodi

Při posledním startu na severu Anglie u North Shields nevzlétly kolmo, což je náročné na spotřebu paliva, ale ze šikmé zvedající se rampy na přídi mateřské lodě.

Británie se bude muset obejít bez letadlových lodí po dobu asi deseti let, než budou do výzbroje zařazeny lodě třídy Queen Elizabeth s americko-britskými stroji F-35 JSF.

Vyřazení nosiče a letounů ve čtvrtek zkritizoval bývalý velitel námořnictva lord West s tím, že nyní není jasné, zda bude schopná Británie aktivně reagovat, pokud dále vzroste napětí mezi Severní a Jižní Koreou a Pchjongjang by opět ostřeloval jih z děl jako v úterý.

Podle lorda Westa, který spolu s patnácti dalšími bývalými veliteli podepsal petici „Zachraňte Harrier“, by bylo chybou, kdyby Británie selhala v roli spojence USA. Spojené státy se už rozhodly vyslat ke Korejskému poloostrovu jeden ze svých nosičů. V dopisu listu The Times píše, že kdyby Británie udělala totéž a vyslala tam také svou letadlovou loď, představovalo by to „příspěvek, který spojenec jako jsou Spojené státy vyžaduje.“

Jižní Korea se kvůli útoku rozhodla posílit ochranu hranic a přeskupit síly, aby mohla pružněji reagovat na podobné akce. Posíleny budou především posádky na pěti ostrovech ve Žlutém moři.

Země se také nyní už nebude zaměřovat jen na odvrácení válečného konfliktu ale i na vypořádání s hrozbou. Armáda už nemá jen odstrašovat.

West považuje vyřazení Harrierů a nosiče za chybu. Doposud se uvádělo především riziko, že Británie nebude schopna bránit Falklandské ostrovy, pokud by se je Argentina pokusila opět dobýt vojensky, jako tomu bylo v roce 1982. Tehdy právě vyslání letadlových lodí s Harriery pomohlo odrazit argentinský výsadek.

West však jde v dopise dál: „Co bude příští strategický šok? Já to nemohu předvídat a nemůže ani vláda. Přijít o naši námořní útočnou kapacitu je v takto nebezpečných dobách krátkozraké.“

Podle Westa je nahrazení Harrierů Tornady, která jsou větší, a nemohou tudíž startovat z paluby letadlových lodí, nesmyslné. Nepřinese ani úspory, o nichž se mluví, protože tyto dvoumotorové stroje jsou velmi žíznivé. Původní plány počítaly spíše s tím, že zachovány budou Harierry a vyřazeny Tornada, jenomže se seškrtal počet nakupovaných Typhonů, které mají Tornada nahradit.

Harierry se účastnily několika konfliktů, kromě zmiňovaného také byly nasazeny nad Bosnou, Kosovem a Sierra Leone, ale bojovaly také v Iráku a Afghánistánu. Při invazi do Iráku byla nasazena i loď Ark Royal o výtlaku 22 000 tun, která se objevila už u břehů bývalé Jugoslávie.

Při posledním startu se nemohli piloti a personál nosiče ubránit smutku. Kapitán Ark Royal Jerry Kyd měl oči plné slz: „Je to smutná doba. Je to jako když tygrovi vytrháváte zuby.“ Loajálně ale vyjádřil pochopení pro škrty, které vedou k vyřazení letadlové lodi a letadel.

Pilot James Balkmore, jeden ze čtyř, který naposled vzlétl s Harriery, řekl: „Pozoroval jsem Harierry nad Clathamskými doky, když mi bylo osm a mám nyní to štěstí s ním létat. Je to úžasné letadlo, skvěle se s ním létá, je to velmi zábavné.“

Harrier byl prvním kolmostartujícím proudovým letounem zařazeným do výzbroje vůbec. Konstrukce byla natolik zdařilá, že stroj v licenci vyráběli a dále rozvíjeli v USA, což potkalo jen dvě britské poválečné konstrukce bojových letadel. Tou druhou byl bombardér Canberra. Právě kvůli Harrieru se mohli Britové podílet na vývoji kolmostartující verze JSF.

Otázkou ale je, zda se nakonec koupí kolmostartující verze nebo jen verze se zkráceným vzletem, která je lacinější. Cena JSF prudce roste. [celá zpráva]