Článek
Pohroma přišla nečekaně, takže poznamenala život na několik následující let. Tříměsíční hluboký mráz znamenal smrt pro řadu rostlin včetně stromů a keřů. Teploty hluboko pod nulou nepřežily milióny zimujících ptáků, zvěř v lesích a ryby ve zcela promrzlých vodách řek a rybníků.
Lépe na tom nebyl ale ani dobytek. Přestože mnozí farmáři museli topit i ve stájích a poblíž zvířat zakládat otevřený oheň, mnoho kusů umrzlo. A mráz zabil také tisíce lidí. Jen Paříž – tehdy nejlidnatější město Evropy – přišla během dvou týdnů krutých mrazů o 24 tisíc obyvatel.
Důsledky ničivé zimy pocítili Evropané i následující rok. Krutá zima totiž zničila ozimné výsevy a ohrozila úrodu následujícího roku, zničeny byly ovocné sady a řada trvalých rostlin využívaných jako potrava. Nastalo tak období krutého hladomoru.
Víno zmrzlo v sudech, chudí se tísnili u ohňů
Kolem 10. ledna 1709 naměřili v Paříži v poledne mínus čtrnáct stupňů Celsia. A potíže s teplem měla také královská rodina. „Sedím tady u žhnoucího ohně, mám před zavřenými dveřmi paraván, a můžu tedy sedět s kožešinou na krku a s nohama v pytli z medvědí kožešiny, přesto se stále třesu zimou a jen stěží udržím v ruce pero. Nikdy ve svém životě jsem takovou zimu nezažila,“ napsala tehdy své tetě do Německa vévodkyně z Orleáns.
„Pocestní zemřeli v krajině, dobytek ve stájích, divoká zvěř v lesích, téměř všichni ptáci jsou mrtví, víno zmrzlo v sudech a ohně v ulicích byly zapáleny, aby zahřály chudobné,“ píše se v církevním záznamu z burgundského Beaune. Výzkumem zim a klimatických změn od roku 1685 se zabývají odborníci University of Sunderland.