Článek
Údaje zveřejnilo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Statistiky poskytly úřady práce, data jsou z období duben až září 2008.
Vyplývá z nich, že půl roku až rok po ukončení školy se práce hledá nejobtížněji absolventům uměleckých, filozofických, ale třeba i zemědělských fakult. Autoři průzkumu ale upozorňují, že některé školy jsou tak malé, že i nepatrný počet nezaměstnaných absolventů způsobí v tabulkách velký výkyv.
Vysokou míru nezaměstnanosti, skoro patnáct procent, vykazují také třeba mladí veterináři, přestože univerzita ke studiu tohoto oboru je v Česku jen jedna. Rozdíly mezi fakultami jsou zjevné například mezi těmi s teologickým zaměřením. Zatímco absolventi Katolické a Evangelické fakulty UK vykazují nulovou nezaměstnanost, absolventů Husitské teologické fakulty bylo nezaměstnaných přes osm procent.
Architekti nemají problém
Nejlépe hledají uplatnění informatici, architekti, biologové a farmaceuti. U těchto fakult je nezaměstnanost většinou nulová. Zaměstnání rychle po škole najdou i lékaři, právníci a ekonomové.
Průzkum přepočítával nezaměstnanost na průměrný stav nezaměstnaných v celé republice. Jinak se míra nezaměstnanosti liší podle toho, jestli pochází absolvent například z Ústeckého kraje nebo z Prahy.
U českých vysokoškoláků je míra nezaměstnanosti o 69 procent nižší oproti zbytku populace. Lidé s vysokoškolským diplomem také pobírají o 66 procent vyšší plat a vykonávají o 37 procent kvalifikovanější práci.
Velké rozdíly jsou dány malou mírou vysokoškoláků v české populaci, proto i absolvent bez praxe nastupuje na kvalifikovaná místa za dobrý plat. Například ve Švédsku, kde je podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva mnohem vyšší, zastávají lidé s vysokou školou i mnohem méně kvalifikované pozice, například v administrativě.