Přírodní systém pater pro stále rozkvetlou zahradu

Aby zahrada fungovala i za mnoho let, vytvořil autor přírodní systém, kde by měla být v rovnováze stromová, keřová i bylinná patra.

Začínal výsadbou nejvyššího patra a končil patrem nejnižším. Kostru zahrady tvoří domácí borovice, dub a jabloň, nižší partie pak jilm, střemcha, jedlovec a množství keřů. Pro zahradu jsou charakteristické trvalky, které se tu vyskytují v mnoha druzích a kvetou od jara do podzimu.

Zahrada je v rovině, a tak bylo nutné ji rozčlenit. První úroveň tvoří terasa domu. Na ni navazuje bylinkoviště, kam se opírá celý den slunce, takže se tu daří rostlinám jako je tymián, mateřídouška, dekorativní pažitka, libeček, dobromysl, meduňka, máta, plicník, levandule, řepík, pupalka, rozmarýn, yzop a šalvěj.

Jednou za dva roky se dosazuje petrželka. Kromě toho, že jsou bylinky užitečné, jsou i velmi dekorativní. Dominantu v bylinkové partii vytváří miscantus, trsnatá vytrvalá tráva s úzkými listy. Na bylinky přiléhá trávník přerušený keři vysazenými do půlměsíce a dále horní část, které bude za pár let dominovat dub.

.: Začlenění vyšších trvalek do skalky (vlevo). Tařička (Aubrieta) mezi kameny (vpravo). foto: Právo/Adéla Taitlová

Pod ním se rozrůstají podrostové rostliny, které zatím trpí tím, že jsou na přímém slunci, ale jen do té doby, než se dub rozroste. Zadní část podrostu dubu tvoří keřové tisy.

Nejnižší patro v této části reprezentují stínomilné bohyšky, srdcovky, dlužichy, doplňují je kamzičníky a další trvalky. Pomalu tu dorůstají hortenzie, které čekají, až jim dub vytvoří stín.

Vpravo od dubu vyniká komule Davidova. Roste volně, takže během tří let dosáhla dvoumetrové výšky. Tvoří pozadí dalším keřům jako jsou weigelie, trojpuky, či šeřík Mayerův, který je malý vzrůstem, zato kvete později než běžné druhy šeříků.

Z výplňových rostlin tu jsou túje a tavoly, které se časem odstraní. Úsek ozvláštňuje kontryhel rozrůstající se do neuvěřitelných rozměrů. Zabydluje se tu ligulárie s krásnými hvězdicovitě žlutými květy, která časem vytvoří dominantu mezi trvalkami. Hortenzie vytvářející pozadí jsou zatím stejně vysoké jako trvalky, ale je to jen otázka času, než vyrostou.

Vlevo od dubu roste jilm. Po celý rok je žlutý, někdy přechází dozelena a měl by dorůst výšky 8 m. Proti dubu to bude malý stromek, ale má tu svůj význam z hlediska barevné kompozice. Kolem jilmu vegetují dřevité pivoňky ve třech barvách, na ně navazují pivoňky bylinné.V současné době jsou dřevité pivoňky malé, ale až vyrostou, vzhled partie se změní.

Volný prostor kolem ruje vlasaté, v dospělosti široké kolem 4 m, vyplňuje tavola. Za rují je líska obecná, která navazuje na původní vegetaci. Partie je zajímavá tím, že tu rostou keře s netradičním ovocem. Třeba muchovník s podobnými plody jako borůvky a také dřín obecný s jemně žlutými kvítky brzy na jaře a jedlými plody – tzv. dřínky plnými vitamínu C na podzim.

.: Přírodní systém na zahradě funguje jedině v případě, že jsou vysazeny v rovnováze stromy, keře i rostliny. foto: Právo/Milan Malíček

Nelze přehlédnout dva druhy kaliny s bílými a růžovými hrozny květů. Kvetou brzy na jaře a když remontují, kvetou také brzy na podzim. Mezi keři je schovaná cestička. Vede k altánku a je lemovaná různými druhy trvalek. Vyjímají se tu šuškardy, astry, čechravy, kontryhel, kakosty, kuklík zahradní i chrpy.

Subtilní stavbu na zahradě představuje altánek nabízející intimní posezení pro dva. Jednoduchá stavba není spojena s povrchem, je jen podsypaná kačírkem jako drenážní vrstvou a podložená textilií, aby tam neprorůstal plevel. Pomalu zarůstá popínavkami, ať už voňavou akébií s nenápadnými květy či fialově kvetoucím podražcem.

Na okraji pozemku jsou vysazené stálezelené keře vytvářející ochrannou stěnu. Za altánem se bude tyčit mohutný kmen jabloně. Je jen otázkou času, kdy zmohutní a vytvoří návaznost na okolní pozemky, kde byly původně sady. Až jabloň zesílí, bude altán v jejím stínu. Poblíž se daří poměrně mohutným udatnám.

Ze zadní strany chrání altán kaliny pražské, zbytek zadní stěny tvoří bobkovišně navazující na kaliny, dále bohyšky, ligulárie, kopretiny, také včelník (trvalka lákající včely a dorůstající se výšky 1,5 m). Jsou tu i pustoryly (nepravé jasmíny) v několika variantách, které časem vytvoří výškově různorodou skupinu.

.: Při návrhu zahrady se počítalo i s několika posezeními, například přímo pod dubem je lavička s výhledem na dům. foto: Právo/Milan Malíček

Vstupní část je reprezentativní a bude chráněna mohutnými borovicemi lesními s typickou vůní a zbarvením borky. V delším časovém horizontu se bude projíždět pod vzrostlými borovicemi, na jedné straně podsazenými azalkami a rododendrony doplněnými vřesy a vřesovci.

Na druhé straně vytvářejí podrost dva tisy, dva široce sloupovité a jeden vybarvený dožluta. Na ně navazují kuželovité a barevné kultivary smrku sivého. Na jaře v této části kvete bílá a růžová magnólie, krásné a nápadné porosty tu vytvářejí klematisy, azalky a dabécie.

V této části se realizuje paní majitelka. Mezi šlapákovými cestičkami tvoří kostru drobné jehličnany doplněné trvalkami, letničkami a cibulovinami. Opodál zůstal původní zerav řasnatý dosazený žlutými tisy. Zatím je kompaktnější, pyramidálního tvaru a tvoří tu dominantu.

.: Malé vřesoviště se časem stane významným celoročně působícím prvkem v zahradě-vlevo. Vstupní část je chráněna mohutnými borovicemi, na jedné straně podsazenými azalkami, rododendrony, vřesy a vřesovci-vpravo. foto: Právo/Milan Malíček

Naproti u domu to jsou opět lákavé trvalky. Tentokrát je to růžový záhon podsazený třemi druhy levandule. Vše doplňuje santolína s aromatickými žlutými listy, které jsou protipólem fialové levandule. Skupinu rostlin doplňuje ořechokřídlec a kontryhel.

Naproti u domu to jsou opět lákavé trvalky. Tentokrát je to růžový záhon podsazený třemi druhy levandule. Vše doplňuje santolína s aromatickými žlutými listy, které jsou protipólem fialové levandule. Skupinu rostlin doplňuje ořechokřídlec a kontryhel.

Na bylinky přiléhá trávník, přerušený malým svahem ve tvaru půlměsíce, osázeným skalníky a kdoulovci.