Článek
Vstup do všech památek uvedených v atlasu vozíčkáři předem na vlastní kůži vyzkoušeli, řekla Milada Burčíková z Pražské organizace vozíčkářů. Jeho oficiální název zní Atlas přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu.
Atlas obsahuje i místa, kam se nelze dostat
Atlas pro vozíčkáře má dvě části. V první zájemci naleznou podrobnou mapu a čtyři doporučené turistické trasy. Mapa se zaměřuje především na historické centrum Prahy a pomocí piktogramů vysvětluje, která místa jsou handicapovaným plně přístupná, která s pomocí jiné osoby a kam se nedostanou vůbec.
V mapě jsou rovněž zakreslena parkovací místa pro vozíčkáře, bezbariérové toalety nebo trasy linek městské dopravy, na kterých jezdí nízkopodlažní vozidla.
Druhá část popisuje přístupnost jednotlivých míst
Druhá část atlasu obsahuje seznam objektů v pražské památkové rezervaci a jejich přístupnost. Plně přístupných míst je ale pouze osm, přičemž většina z nich jsou parky a zahrady. Podle tvůrců je hlavním důvodem to, že památkáři u historických památek často nepovolí vybudovat speciální bezbariérové přístupy.
Druhá část atlasu obsahuje seznam objektů v pražské památkové rezervaci a jejich přístupnost. Plně přístupných míst je ale pouze osm, přičemž většina z nich jsou parky a zahrady. Podle tvůrců je hlavním důvodem to, že památkáři u historických památek často nepovolí vybudovat speciální bezbariérové přístupy.
Druhá část atlasu obsahuje seznam objektů v pražské památkové rezervaci a jejich přístupnost. Plně přístupných míst je ale pouze osm, přičemž většina z nich jsou parky a zahrady. Podle tvůrců je hlavním důvodem to, že památkáři u historických památek často nepovolí vybudovat speciální bezbariérové přístupy.Zájemci v seznamu památek naleznou mimo jiné informace o šíři dveří, nerovných chodnících či přístupových rampách a výtazích. "U památek jsme zkoumali zdánlivé detaily, které jsou ale pro osoby s pohybovým omezením klíčové," uvedla Burčíková.
Druhá část atlasu obsahuje seznam objektů v pražské památkové rezervaci a jejich přístupnost. Plně přístupných míst je ale pouze osm, přičemž většina z nich jsou parky a zahrady. Podle tvůrců je hlavním důvodem to, že památkáři u historických památek často nepovolí vybudovat speciální bezbariérové přístupy.Zájemci v seznamu památek naleznou mimo jiné informace o šíři dveří, nerovných chodnících či přístupových rampách a výtazích. "U památek jsme zkoumali zdánlivé detaily, které jsou ale pro osoby s pohybovým omezením klíčové," uvedla Burčíková.
Podle Burčíkové totiž vozíčkářům často chybí základní informace. "Mnohokrát jsme se u památek setkali s tím, že byl zajištěn alternativní bezbariérový přístup, ale člověk se o tom neměl kde dozvědět," dodala.
Mapa neřeší špatnou dostupnost veřejné dopravy
Erik Čipera ze sdružení Asistence, které pomáhá tělesně postiženým při návratu do běžného života, ocenil na mapě především měřítko, které umožní používání i lidem s horším zrakem. Podle něj je mapa sice dobrým nápadem, ale neřeší špatnou dostupnost veřejné dopravy. Ta je podle Čipery pro vozíčkáře stále velkým problémem.
Erik Čipera ze sdružení Asistence, které pomáhá tělesně postiženým při návratu do běžného života, ocenil na mapě především měřítko, které umožní používání i lidem s horším zrakem. Podle něj je mapa sice dobrým nápadem, ale neřeší špatnou dostupnost veřejné dopravy. Ta je podle Čipery pro vozíčkáře stále velkým problémem.
Erik Čipera ze sdružení Asistence, které pomáhá tělesně postiženým při návratu do běžného života, ocenil na mapě především měřítko, které umožní používání i lidem s horším zrakem. Podle něj je mapa sice dobrým nápadem, ale neřeší špatnou dostupnost veřejné dopravy. Ta je podle Čipery pro vozíčkáře stále velkým problémem."Například pokud se více vozíčkářů rozhodne navštívit Pražský hrad, musí vystoupit na Dejvické a odtud dojet. Nízkopodlažní tramvaje totiž jezdí zhruba jednou za hodinu a stejně se do nich více vozíčkářů nevejde," poznamenal Čipera.
Erik Čipera ze sdružení Asistence, které pomáhá tělesně postiženým při návratu do běžného života, ocenil na mapě především měřítko, které umožní používání i lidem s horším zrakem. Podle něj je mapa sice dobrým nápadem, ale neřeší špatnou dostupnost veřejné dopravy. Ta je podle Čipery pro vozíčkáře stále velkým problémem."Například pokud se více vozíčkářů rozhodne navštívit Pražský hrad, musí vystoupit na Dejvické a odtud dojet. Nízkopodlažní tramvaje totiž jezdí zhruba jednou za hodinu a stejně se do nich více vozíčkářů nevejde," poznamenal Čipera.
Speciální mapy mohou lidé získat v centrech Pražské informační služby, v kanceláři Pražské organizace vozíčkářů a společnosti Czech Turism. Atlas vychází v česko-anglické verzi, přičemž legenda k mapě je v osmi jazycích. Publikace vyšla v nákladu 2 000 kusů.
