Hlavní obsah

Záludné pasti sexuálního harašení

Právo, Radim Uzel

Všechny vtipy se prý dělí na politické, nemravné a špatné. Málokdy se najde nepolitický vtip, který by aspoň trochu nezaváněl nějakou sprosťárničkou. Snadno se však může stát, že v zaměstnání budeme mít s takovou legrací jednou provždy utrum. Za košilatý vtip směrem ke kolegyním už dnes může hrozit trestní oznámení.

Článek

Nedávno jím vyhrožovala jedna paní, když v kanceláři zaslechla z úst svého vedoucího nemravné slovo. Kritérium slovesné nemravnosti se však může lišit od města k městu a od kanceláře ke kanceláři. To, co je sprosté třeba v Uherském Brodě, může být normální v Ostravě, a naopak. Čert aby se v tom vyznal!

Taky běh času se na sprosťárnách podepisuje. Moje maminka mě před více než šedesáti lety poučovala, co se může a naopak nesmí říkat, což vedlo prý k jedné mé památné větě na procházce: „Maminko, já jsem právě šlápl do sprostého slova.“

Ta paní vyhrožující udáním měla z právního hlediska pravdu. Vycházela z ustanovení zákona č. 46/2004 Sb., který zakazuje jednání vedoucí ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího anebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti.

A teď už se mohou dva právníci přít, zda sprosté slovo sníží něčí důstojnost, nebo ponižující není. Ale v každém případě bude aspoň zneklidňující. Podle zákona se zkrátka sprostě mluvit nesmí, a basta!

Jiná chytrá hlavička vymyslela na svého šéfa ještě horší past. Chodila do práce vyzývavě oblečená, poprsí jí přetékalo z výstřihu a minisukně končila hodně, hodně vysoko. A představte si, bídák nadřízený si toho vůbec nevšímal. Není to ponižující?

Není to zneklidňující? Skoro by se dalo říci, že ten přezíravý postoj vytváří na pracovišti ovzduší nepřátelství. Přehlédnutí nového odstínu barvy vlasů a těch rozkošných náušniček je přece chování nevhodné. A taky nesporně snižuje pocit důstojnosti dotyčné krasavice. Pan šéf se provinil hned proti pěti odstavcům novely Zákoníku práce a zasluhuje tedy spravedlivý trest.

Šéfové to s podřízenými nemají lehké

Opačný postup by zase mohl zavánět tím, čemu se říká mobbing. Jedná se o psychické týrání na pracovišti systematickým, cílevědomým a opakovaným útokem. Takový útok může být spatřován už v nadbytečném zneužívání nástrojů moci. Tak třeba ukládání nadbytečných nebo přehnaných požadavků. Taky záměrné ukládání úkolů, o kterých se už předem ví, že jsou podřízenému nepříjemné.

Kdopak asi rozhodne, co je komu nepříjemné? Jaká je míra požadavků? Věru, nemají to ti šéfové s podřízenými lehké. Jedna psycholožka naštěstí nedávno prohlásila, že určité jednání můžeme prohlásit za mobbing, tedy zvláštní odrůdu šikany, když dojde k útoku na oběť aspoň jedenkrát týdně a po dobu půl roku.

Co je proti tomu vyprávění neslušného vtipu? Mantinely vzájemného chování jsou, jak vidíte, velice rozmanité a pohyblivé. Troufám si ale tvrdit, že znám mladé dívky, které si nemravný vtip s chutí vyslechnou a zasmějí se mu.

Reklama

Související témata:

Související články

Stále více tolerujeme manželskou nevěru

Jeden rozhlasový reportér mě překvapil sdělením, že v USA je prý polovina žen nevěrných. Požadoval po mně komentář k této šokující informaci. Taky chtěl vědět,...

Neobvyklé řešení musí mít své meze

Slavný český psychiatr Antonín Heveroch napsal článek O podivínech a lidech nápadných. Vyslovil v něm pozoruhodnou myšlenku, že lidé, kteří se ve svém chování...

Výběr článků

Načítám