V hospodách se letos bude kouřit vesele dál

Do druhého čtení poslanci propustili návrh novely již loni v dubnu a od té doby se jí zabývají sněmovní výbory.

„Teď se ještě čeká na stanovisko zdravotního výboru, i na některé změny, které chce do novely dodatečně vnést ministerstvo zdravotnictví. Druhé čtení tedy proběhne ve Sněmovně nejdříve v březnu,“ řekl Právu dobře informovaný zdroj.

I kdyby pak už šlo všechno hladce, nevstoupí novela v platnost dříve než od 1. ledna 2009. Provozovatelé stravovacích zařízení totiž musejí dostat potřebný čas na nezbytné stavební úpravy.

Autorem předlohy je poslanec Boris Šťastný (ODS). „Kuřák si samozřejmě může ničit své zdraví. Jeho svoboda ale končí tam, kde kouřem ohrožuje jiného člověka,“ zdůvodňuje Šťastný, proč by se v hospodách měli kuřáci od nekuřáků oddělit zdí.

Za zásadní nedostatek Šťastný považuje, že dnešní zákon dostatečně nechrání děti a mladistvé před škodlivými vlivy kouření. Navrhuje proto kouření zcela zakázat ve společných prostorách bytových domů i na veřejných prostranstvích, kde se často shromažďují děti.

„Omezovat ale nechci kuřáky pod širým nebem, kde cigaretový kouř nevadí. Kouření by tedy mělo být povoleno na otevřených nástupištích a zastávkách, kde to nynější legislativní úprava zakazuje,“ řekl už dříve Právu Šťastný.

Podle neoficiálního průzkumu je zhruba 40 procent poslanců proti přitvrzení vůči kuřákům. Ostatní se v názorech na míru restrikce notně liší. Například Kateřina Konečná (KSČM) by kouření zakázala nejen v hospodách a společných prostorách činžáků, ale i na balkónech. Naopak většina poslanců ODS se obává, že tvrdé restrikce by přivedly řadu vlastníků hospod k bankrotu.

Hospodářský výbor Sněmovny se shodl na kompromisním návrhu – stanovit povinnost vybudovat zeď dělící kuřácké a nekuřácké prostory pouze pro hospody a restaurace větší než 200 metrů čtverečních. Jejich majitelé by navíc měli možnost sami se rozhodnout, zda podnik vyhlásit za nekuřácký, nebo postavit zeď.

Tabákové firmy lobbují za ještě větší změkčení – aby si každá hospoda mohla bez ohledu na své rozměry vybrat, zda se v ní bude kouřit, či nikoliv.

„Politika je mírou možného. Pokud ale ve Sněmovně neprojde naprostý zákaz kouření ve stravovacích zařízeních a na veřejných prostranstvích, bude to velkou ostudou pro poslance, kteří se proti tomu postaví. Vždyť v České republice umírá denně na následky kouření padesát lidí. To je mnohem více než při silničních nehodách,“ upozorňuje doktorka Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku při třetí interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V Česku tabáku holduje více než čtvrtina dospělých a téměř polovina mladých lidí ve věku 15 až 18 let. Přes prudké zdražování cigaret loni jejich celková spotřeba klesla v ČR jen o 1,5 procenta.

I tím bojovníci za zákaz kouření zdůvodňují, proč má být novela antikuřáckého zákona nejméně tak přísná, jak se to teď podařilo ve Francii a Německu. Od 1. ledna si francouzští kuřáci nesmějí zapálit v hospodě, restauraci ani baru. A v polovině spolkových zemí SRN začal dokonce platit zákaz kouření na všech veřejných místech.