Článek
Nejdříve proto vyděšeně pátrají, zda náhodou na ně něco neprasklo, a tak raději zabrousí do svého mládí. Jsou i tací, kteří přiznávají, že i v rámci svých pracovních povinností museli v tomto směru zvládnout mnohé nástrahy. Zkouška, co vydrží vypít, čekala na předsedu Senátu Přemysla Sobotku (ODS) od hostitelů ve dvou pobaltských republikách.
„Už při snídani se začínalo tostem (přípitkem) za vlast, mír nebo oběti deckami vodky nebo koňaku. Kdo to nezažil, neví, o čem to je. Prostě strašné,“ říká Sobotka. Ti, co zvolili koňak, podle něj většinou prohrávali. „Ale kdo dal přednost vodce jako já, mohl si ji nepozorovaně ředit vodou nebo ulévat do kytek či do koberců. V tom jsem začal být trochu mistr, protože jsem byl pomalu jediný na obou stranách stolu, kdo byl téměř střízlivý.
Skoro mne považovali za hrdinu socialistické práce, přitom já jsem měl v minerálce samou vodku a pil jsem vodu,“ dodává Sobotka. Někdy se podle něj stane, že to člověk sám s alkoholem přežene. „Na medicíně přivezl kolega dva litry slivovice, které jsme během dvou hodin vypili. Pak jsem čtyřiadvacet hodin spočíval mezi záchodem a kýblem. Byli jsme zralí na dialýzu a upozorňuji, že dlouho jsem nemohl jít ani kolem špuntu od slivovice,“ poznamenává ještě teď Sobotka s hořkým úšklebkem.
Prozrazuje také na sebe, že když jako študák ráno doma vypochodoval z kuchyně s půllitrem studeného mléka, bylo všem jasné, jak prožil noc. Nyní však radí spolehlivý vyprošťovák z případné kocoviny – „nejlepší iontový nápoj, což je pivo desítka“.
Kubera: Ani hlt becherovky
Jeho stranický kolega, předseda senátního ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera, vzpomíná, že nejhůře s alkoholem dopadl, když přicházeli na svět jeho potomci. „Když se narodila první dcera, vypil jsem hodně becherovky, ale přežil jsem to. Když se narodila druhá, volala na mne sousedka, že si přivezli z Bulharska plný kufr becherovky, která tam tehdy přišla na naše peníze na neuvěřitelných 37 korun.
Se sousedem jsme zvládli najednou pět flašek. A to mi bylo tak špatně, že jsem myslel, že umřu,“ svěřuje se. Pak mu prý jedna starší paní poradila, že má vypít půl litru teplého mléka. „Následuje to, co následuje, ale pak už je to dobré. A od té doby vím, že už v životě nepolknu ani hlt becherovky. Fakt nikdy,“ přísahá Kubera.
To bývalý ministr průmyslu, poslanec Milan Urban (ČSSD), se smíchem vzpomíná na pracovní návštěvu Číny. „Je známá věc, že část asijské populace nemá schopnost odbourávat alkohol a část ano. Ti, kterým to spaluje, se povyšují nad ty druhé,“ popisuje.
„Při jedné ministerské večeři nám můj čínský kolega nabízel jejich specialitu a ptal se, jestli umím pít, že on ano. Já řekl, že také, ale že máme ráno další jednání. Udělali jsme jeden přípitek, druhý... když jsem to viděl, předal jsem kompetence svému náměstkovi. Ten na to s hrůzou vzpomíná dodnes. Ten Číňan fakt uměl pít,“ směje se Urban. Tvrdí, že ho neustále někdo podezírá z požívání alkoholu. „Nemíchám to. Kořalku nepiji. Jediné, co já si dávám, je pivo, a to desítku. I na Silvestra. Žádné vyprošťováky nepotřebuji,“ dodává.
Julínka nikdo neopíjí
To, že alkohol je společenská záležitost, je součástí různých recepcí, je jasné, říká ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). „Nepamatuji si, že by se mne někdo jako ministra pokoušel opít. Zřejmě je odrazuje moje tělesná hmotnost a moravské kořeny. Třeba by mu došlo, že by to pro něj bylo hodně drahé,“ chlubí se. Přiznává, že už má za sebou různé alkoholické špičky, otravy alkoholem z dob studií. „Teď už jsem usedlejší,“ tvrdí.
Otec čtyř dospělých synů, ministr a šéf vládní legislativy Cyril Svoboda (KDU-ČSL), přiznává, že to s potomky nebylo jednoduché. Vštěpuje jim, že alkohol se pít může, ale že je to spíše o kultuře. „Ani jedno z dětí samozřejmě není alkoholik, nikdo z nich nevybočuje z běžné normy. Ale fakt je, že tu a tam musíme diskutovat, co je únosná míra,“ svěřuje se. A přiznává, že jsou s manželkou, která je lékařka, v tomto ohledu na děti přísnější.
Přidává historku z letošního léta, kdy si kupoval ve Francii víno. „Argumentoval jsem vinařce, že nemohu ochutnávat, protože řídím, a že v Česku máme nulovou hranici, pokud jde o alkohol. Probůh, to je proti lidské kultuře, řekla mi, ale byl jsem neústupný,“ tvrdí. Svoboda dává přednost kvalitnímu vínu, a pokud by ho míchal, bolela by ho hlava. Na otázku, jaký má spolehlivý vyprošťovák, bezelstně se ptá – co to je? „Je dobré si vzít ráno asi prášek. Moje žena má ale takové kapky. Máme je na pultě všichni kdykoliv po ruce,“ říká se smíchem.