Článek
„Církve požadovaly, aby to bylo úročeno a každoroční splátka valorizovaná. To nebylo přijatelné, tak jsme se dohodli pouze jen na úročení. Valorizace by byla podle míry inflace, jak ji každoročně zveřejňuje statistický úřad,“ řekl Právu náměstek ministra kultury Jaromír Talíř (KDU-ČSL), který má téma církevního majetku na starosti.
Jak už Právo uvedlo, dohoda mezi církvemi a ministerstvem kultury zatím počítá s tím, že stát zhruba třetinu nevydaného majetku (týká se hlavně církevních řádů katolické církve) vrátí a dvě třetiny majetku si ponechá a finančně církve odškodní. Hodnota majetku byla na základě odhadů stanovena na 83 miliard korun. Po započtení úroků na 60 let se cena vyšplhá na zmíněných 267 miliard korun. Roční splátka by měla činit něco přes čtyři miliardy.
V případě valorizace v důsledku inflace by stát potom zaplatil další stovky miliónů korun ročně. „Oni namítali, že hodnota peněz se kvůli inflaci ztrácí a oni nemohou odhadnout, jakou budou mít ty peníze za desítky let hodnotu,“ poznamenal Talíř k postoji církevních vyjednavačů. Návrh smlouvy v podobě zákona by měla schválit vláda a potom parlament.
Schválení není jisté
Jak už ale Právo informovalo, je zatím ve hvězdách, jestli ho zákonodárci schválí, protože s podobou smlouvy, respektive s výší splátky, nesouhlasí někteří politici ODS. „Představuji si, že se o tom bude ještě jednat, protože toto je opravdu překvapivé řešení. Je překvapivé, protože je použita metoda, která jde mimo rámec dosud známých restitucí po roce 1989,“ přidal se s nesouhlasem pro ČTK poslanec a exministr financí Vlastimil Tlustý.
Při vracení majetku se podle něj dosud používala buď naturální restituce, tedy vydání majetku, nebo náhrada podle starých odhadních předpisů. Způsob, kdy stát církvi její majetek splácí s úroky, podobně jako by od ní měl úvěr, jde podle Tlustého mimo dosavadní restituční praxi. Dohodnuté řešení církevních restitucí se nelíbí ani místopředsedkyni Sněmovny za ODS Miroslavě Němcové, která v komisi vyrovnání s církvemi dohadovala.