Visutou lanovou dráhu z centra Ústí nad Labem na kopec Větruše město přes odpor některých místních obyvatel nechalo postavit v roce 2010. Mluvčí ústeckého dopravního podniku Luboš Heřman řekl, že loni přepravila 195 557 lidí, což je meziročně o 780 méně. Svezla se jí už většina obyvatel města. Podle výroční zprávy podniku město společně musí nabídnout akce, které přilákají do areálu Větruše místní.

Náklady na stavbu lanovky, do jejíž kabinky se vejde 15 cestujících, se přiblížily k částce 80 miliónů korun. Většinu zaplatila Evropská unie. Dotace magistrátu na provoz je ročně zhruba 2,2 miliónu korun. Tržby za jízdné se pohybují kolem 2,7 miliónu korun ročně. Obousměrná jízdenka stojí 34 korun.

Na konci cesty lanovkou, která se stala vyhledávaným cílem turistů, čeká cestující kromě výhledu na údolí Labe, zrcadlové a křovinové bludiště, areál s hřištěm a tenisovými kurty a cesta k vodopádům ve Vaňově. Zámeček Větruše slouží jako hotel s restaurací.

„Jedním z faktorů, které ovlivňují dlouhodobě návštěvnost, je počasí. Dalším jsou mimořádné odstávky. V roce 2014 jich bylo několik, týkaly se mimo jiné odstraňování závady na hydraulickém systému," píše se výroční zprávě dopravního podniku.

Jízda kulturní památkou

Lanová dráha z Bohosudova na Teplicku na Komáří vížku je podobně jako ústecká v provozu celoročně. I pro ni platí, že hlavní sezóna začíná na jaře. V zimě sice může svézt lyžaře do areálu na vrcholu, cesta na dvousedačkové otevřené lanovce však trvá 15 minut, což nebývá v mraze příjemné.

„V průměru svezeme za rok 20 000 turistů, roční náklady na provoz se pohybují okolo pěti miliónů korun," řekl zástupce vedoucího lanové dráhy Marek Ferenc.

Zpáteční jízdenka dospělého vyjde na 150 korun. Kapacita lanovky, která je dlouhá 2348 metrů a patří tak nejdelším lanovkám bez mezistanice v Evropě, je 44 lidí jedním směrem. Vedle turistů si ji oblíbili i cyklisté, kteří si tak ušetří šlapání na hřeben Krušných hor.

„Pravidelné kontroly jsou dvakrát do roka, jarní a podzimní revize. Provádí se kontrola lana, podpěr, zabezpečovacího zařízení, strojního zařízení a celková kontrola obou stanic," vysvětlil Ferenc.

Poprvé si převýšení 480 metrů z dolní stanice na vrchol užili lidé v květnu 1952. Od roku 2013 je lanovka kulturní památkou České republiky.