Řeč je o dolní části přehrady Slapy a oblasti nazvané Hrazany nedaleko Radíče na Příbramsku. Je to místo bohaté nejen na rekreaci, chataření či vodní radovánky, ale i na malebnou krajinu, mnoho skal, vyhlídek a hradišť. Každý si zde najde to své, a kdyby náhodou ne, tak jsou tu ještě restaurace a hospůdky.

Dostat se k oppidu Hrazany je trošku složitější, jako nejschůdnější varianta se jeví auto. V letních měsících jezdí do nedaleké Živohoště parník, jinak se dá přijet autobusem do Radíče.

Zaparkovat se dá na návsi v obci Hrazany, dál už se stejně nedostanete, protože tady všechny cesty končí. Dále musíte po svých, ovšem není to daleko a přímo z obce vede jak naučná stezka, tak žlutá turistická značka. Není na co čekat — vzhůru za Kelty.

Pohled z vyhlídky Opata Zavorala

Pohled z vyhlídky Opata Zavorala

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Podle archeologů vzniklo významné oppidum někdy okolo roku 150 před naším letopočtem. Statní bojovníci si vybrali prostor mezi dvěma vrcholy – Doubí a Červenka, na soutoku Vltavy a potoka Mastník. Na ploše 39 hektarů stály dvorce, dílny i domy s kamennou podezdívkou.

Hradiště mělo několik bran, dvě z nich měly větší význam, jelikož vedly k brodům na Vltavě a potoku. Na vrcholu Červenky byly nejvýznamnější stavby a takzvaná akropole. Dnes tam najdete stopy po středověkém opevnění a náznaky tvrze.

Památník opata s obcí Kobylníky v pozadí

Památník opata s obcí Kobylníky v pozadí

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Oppidum bylo ohrazeno silným valem. Téměř v původní podobě je možné ho vidět při příchodu do hradiště po žluté po levé straně na hranici lesa. Hradbu vysokou asi tři metry nelze přehlédnout, původně měřila až pět metrů a široká byla až 10 metrů.

Val keltského hradiště je i dnes velmi zřetelný

Val keltského hradiště je i dnes velmi zřetelný.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Když obejdete kopec, rozprostřou se před vámi louky a usedlost Hrádnice, kde archeologové našli mnoho keltských objektů a předmětů. Například mince, spony, korále, nože či pilku a kosmetickou nádobu.

Terénní pozůstatky hradu Ostromeč

Terénní pozůstatky hradu Ostromeč

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Oppidum zaniklo jako většina v Čechách okolo roku 50 před naším letopočtem. Svou polohou je řazeno mezi nejkrásnější česká keltská hradiště. Když se na chvilku zastavíte na návrší u cesty, pronikne vámi nefalšovaný genius loci.

Vzhůru na vyhlídku

Žlutá pak obchází kopec Červenka k vyhlídce Opata Zavorala, který byl významným církevním představitelem v období první světové války. Věnoval se nejen náboženství, ale i literatuře. Znal se s Karlem Čapkem, kterému rovněž zorganizoval pohřeb.

Malebná vyhlídka na Slapy a krajinu Povltaví patří mezi velká lákadla tohoto místa. Není se čemu divit, poněvadž rozhled je opravdu bravurní. Můžete se k tomu posadit na skály a vychutnávat si neopakovatelnou přírodu, hektary lesa a skaliska, která tu obdivovali i Keltové.

Cesta na hrad Kozí hřbet byla místy strašidelná.

Cesta na hrad Kozí hřbet byla místy strašidelná.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Ostroh na soutoku však nabízí ještě jedno místo pro skalní fanoušky historie. Pár metrů od vyhlídky je zřícenina hradu Ostromeč. Spíš než zřícenina jen její pozůstatky a terénní relikty. Dobře patrné jsou valy, příkopy a hradní jádro, pravděpodobně palác. V zarostlé trávě můžete vidět i zbytky zdí či hradeb.

První zmínka o hradu pochází z roku 1419, kdy nedaleko došlo k jedné z prvních bitek husitských válek u Živohoště. Údajně se zde skupina husitů ubránila královské jízdě díky nasucho kladené zídce.

Ostromeč o pět let později upravili táborité, aby mohl být následně dvakrát dobyt a pobořen. Dočkal se opravy a v roce 1471 dokonce odolal dalšímu výpadu a pokusu o jeho likvidaci kvůli tomu, že se stal sídlem Zelenohorské jednoty. V polovině 16. století však definitivně upadl v zapomnění.

Zeď zříceniny nad údolím potoka

Zeď zříceniny nad údolím potoka

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Od hradu je to jen pár kroků k soutoku, kde toho není moc vidět kvůli bujným porostům. Vraťme se tudíž zpět k rozcestníkům u Hrádnice, odkud vyrazíme na tříkilometrovou štaci kolem potoka ke zřícenině Kozího hřbetu. Na cestu vyrážíme jednou z keltských bran, kolem které je znát val, a dál lesem. Mineme dvě chatové osady a za štěkotu psů přecházíme louku, na jejímž konci je odbočka na zříceninu.

Ticho na hradě

Kozí hřbet či hrádek zde stál možná už ve 13. století. Určitě o něm víme z dokumentů z roku 1369, kdy byl majitelem Volkéř z Hrádku. Jeho historie moc dlouhá nebyla, protože i přesto, že odolal husitům, o tři desetiletí později byl opuštěn a postupně chátral.

Zbylo z něj víc než z jeho předchůdce. Na severovýchodě je mohutná zeď a zbytek bran a také část věže. Podle odborníků byl hrad dvoudílný a měl zřejmě ještě jednu věž.

Na podzim je z výrazného kopce pěkný výhled do údolí potoka Mastník. Kopec je však zalesněný, takže nečekejte žádné velké výhledy. Sráz je místy dost prudký, což určitě komplikovalo práci dobyvatelům.

Část věže na zřícenině Kozí hřbet

Část věže na zřícenině Kozí hřbet

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Kozí hřbet má ještě jednu přednost – je zde opravdové ticho! Slyšíte jen šumění potoka, občas třepotání listí (pokud ještě nějaké listy jsou) a jinak nic. Kdo hledá místo pro meditaci, tohle je to pravé ořechové.

Zpět do Hrazan se musíte vrátit po stejné cestě. Druhá varianta, pokud máte víc času, je jít po modré dál až do Radíče, kde můžete obdivovat zpřístupněný barokní zámek. Odtud následně po žluté značce do Hrazan.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.