„Univerzitě Palackého se podařilo zachránit cennou historickou budovu. Kdyby ji univerzita nevzala za vlastní, za několik let by tu nestála. Doufám, že toto popularizační centrum pozitivním způsobem ovlivní vztah k vědě a výzkumu generace školáků. Slibujeme si od toho, že věda a výzkum přitáhne zájem a budou se nám hlásit ještě lepší studenti, než máme teď," řekl rektor univerzity Jaroslav Miller.

Chlapci si zkoušejí, jak funguje kladka při zdvihání břemen.

Chlapci si zkoušejí, jak funguje kladka při zdvihání břemen.

FOTO: Luděk Peřina, ČTK

Podle děkana přírodovědecké fakulty Iva Fréborta byla stavba poměrně komplikovaná.

„Nebylo to vůbec jednoduché. Když jsme před rokem převzali projekt po minulém vedení, stavba stála, stavební firma byla v insolvenčním řízení. Řešili jsme, zda celý projekt zastavit a vrátit dotaci, nebo v tom pokračovat. Nakonec se nám to podařilo. Je to malý zázrak, že tady můžeme dnes sedět," uvedl Frébort.

Koryto meandrující řeky, kterým návštěvníci procházejí.

Koryto meandrující řeky, kterým návštěvníci procházejí.

FOTO: Luděk Peřina, ČTK

Podle ředitele Pevnosti poznání Matěje Dostálka má muzeum čtyři interaktivní expozice, každá je věnována určité oblasti. První z nich se věnuje historii a nese název Věda v pevnosti, další je zaměřena na logiku a matematiku a jmenuje se Rozum v hrsti, sekce Živá voda se zaměřuje na hydrobiologii a geografii.

„Nahoře je jedna z našich nejefektivnějších expozic Světlo a tma. Zaměřena je na fyziku a optické jevy. Její dominantu tvoří digitální planetárium," uvedl Dostálek. Podotkl, že předností muzea je to, že spadá pod univerzitu. Většina zaměstnanců jsou tak odborníci z přírodovědecké fakulty.

Všechno ve velkém

Pevnost poznání je vybavena více než 200 modely a přístroji včetně dutého modelu oční bulvy o průměru 1,5 metru či desetimetrové makety lidského mozku, do které se vejde až 10 lidí.

Návštěvníci si vyzkoušejí také jízdu na gyroskopu.

Návštěvníci si vyzkoušejí také jízdu na gyroskopu.

FOTO: Luděk Peřina, ČTK

„Hledali jsme exponáty, které by byly atraktivní nejen na vnější pohled, ale měly by být také interaktivní. Jsou duté, návštěvníci tak mohou vstoupit dovnitř a vyzkoušet si řadu funkcí," uvedla již dříve autorka exponátů Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty.

Děti před velkým modelem oka

Děti před velkým modelem oka

FOTO: Luděk Peřina, ČTK

V oku mohou lidé například pozorovat dění v muzeu v režimu očních vad či hmyzího vidění. V mozku si zase mohou vyzkoušet jeho různé činnosti, ale i simulaci některých onemocnění.

Může se Vám hodit na službě Firmy.cz: