Některá místa jsou v Moravskoslezském kraji hodně známá — například tři městské památkové rezervace rozkládající se jen na několika kilometrech: Příbor, Nový Jičín a Štramberk, vyhlášený je také prales Mionší tyčící se na Frýdecko-Místecku či různé moravské a slezské hrady a zámky.

Ne všichni ale vědí, že například v Ostravě se nachází unikátní ptačí ráj, že Beskydy a Jeseníky střeží na řekách nádherné vodopády, po jednokolejce se Osoblažskem prohání parní lokomotiva, nebo že v Raduni na Opavsku stojí jen kousek od pohádkového zámku unikátní historická vošárna.

Raduňskou vošárnu se jako zázrakem podařilo zachránit.

Raduňskou vošárnu se jako zázrakem podařilo zachránit.

FOTO: Denisa Telaříková, Právo

Jednu z nejvýznamnějších ptačích lokalit v ČR najdete přímo na Ostravsku, v sousedství ostravské části Heřmanice. Nově se tudy můžete procházet po naučné stezce s názvem Heřmanický rybník, kterou otevřel Český svaz ochránců přírody Onyx.

„Naučná stezka seznámí návštěvníky nejen s přírodními hodnotami Heřmanického rybníka, ale připomene i pozoruhodnou historii tohoto místa. Vždyť kulisu rybníka tvoří nepřehlédnutelná halda, která je jednou z mála ještě hořících v okolí Ostravy. Je to pozůstatek po těžbě v Heřmanickém dolu,“ popisuje předseda Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Onyx Roman Barták s tím, že na hladině tohoto rybníka se pak nachází další unikát. „Tím je zhruba 70 rybářských posedů navozujících atmosféru východní Asie,“ upozornil Barták.

Největší betlém na světě a nejvyšší socha Evropy

V zatím nedotčené přírodě Rýmařovska je k vidění nejen hrad Sovinec a Rešovské vodopády, ale také unikátní Pradědova galerie řezbáře Jiřího Halouzky, která zabírá tři hektary v obci Jiříkov. Uvidíte tam například největší betlém na světě zapsaný do Guinessovy knihy rekordů či nejvyšší sochu Evropy. Tou je slovutný duch hor Jeseníků Praděd, který se nad areálem tyčí 10,5 metru nad zemí. Mají zde však i jiný unikát: galerií návštěvníky provází mluvící sochy v životní velikosti.

Na Bruntálsku pak mají další netradiční místo, kterým je Muzeum vidlí. Otevřelo se na statku v Lichnově. Je zde k vidění přes 500 nejrůznějších exponátů. Nechybějí ani kusy z velmi vzdálených zemí, například z Austrálie. Unikátem jsou také vidle vrostlé do kmene více než třicetiletého stromu.

V lichnovském Muzeu vidlí na Bruntálsku se koná i Den vidlí s průvodem.

V lichnovském Muzeu vidlí na Bruntálsku se koná i Den vidlí s průvodem.

FOTO: archiv Muzea vidlí

Pískání parní lokomotivy prohánějící se slezskou přírodou si turisté mohou užít na Osoblažsku. Vláček zde jezdí na unikátní úzkorozchodné trati. Tato trať o rozchodu 760 milimetrů je jedinou na severní Moravě a ve Slezsku a je dlouhá přes 20 kilometrů. Poprvé zde parní lokomotiva vyjela 14. prosince 1898. Další úzkokolejka v Česku funguje jen v Jindřichově Hradci.

Na seznamu nejohroženějších kulturních památek byla ještě před nedávnem barokní raduňská vošárna s unikátní mandsardovou střechou. Tu si turisté nyní zcela opravenou mohou prohlédnout poblíž raduňského pohádkového zámku. Vošárna se díky svým zachráncům ze stejnojmenné neziskovky proměnila ve společenské a kulturní centrum. Ze které doby přesně raduňská vošárna pochází, se neví.

O tom, jak tato prádelna a sušárna u raduňského zámku fungovala, lze podle památkářů usuzovat jen ze zprávy o stavbě zámku a dvora ze 14. září 1823. Tam se mimo jiné uvádí, že zedníci vydláždili pustou vošárnu a zazdili podle požadavku stavebního mistra kotel.