Zámek Červená Lhota původně nebyl červený

Kolem zámeckého rybníka najdete příjemný park s renesanční kaplí Nejsvětější Trojice, v němž odpočívá někdejší majitel zámku Jan Kába a jeho pět dětí. Odtud je možné zámek z různých stran nejen obdivovat, ale i fotografovat. Renesanční vodní stavbu si oblíbily i filmové štáby. Natáčela se tu kupříkladu pohádka Zlatovláska nebo historický film Svatby pana Voka s Milošem Kopeckým v hlavní roli.

První zmínka o „červeném zámku“, když ještě nebyl červený, pochází z roku 1465. V polovině 16. století vlastnili tento objekt rytíři Kábové z Rybňan a posléze tvrz přestavili na renesanční zámeček. Nebyla to ještě oblíbená a populární Červená Lhota, ale Nová Lhota. Pojmenování, které známe dnes, existuje od počátku 17. století.

Podle dobových vyobrazení je patrné, jak s každým novým majitelem měnil zámek i svůj vzhled. Byli to Rutové z Dírné, po bitvě na Bílé hoře dokonce vlastnil zámek italský rytmistr Antonio Bruccio, který dal postavit k zámku kamenný most. Jelikož nezanechal dědice, přechází zámek po jeho smrti do vlastnictví královské komory. Dalším majitelem se stává významný šlechtic Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka.

Koncem 17. století probíhají barokní přestavby a sídlo se mění na letohrádek. Počátkem 19. století je Lhota v držení několika generací knížecí rodiny Schönburg-Hartensteinů (do roku 1945). Právě oni dali zámku jednotnou romantickou podobu, kterou můžeme obdivovat dodnes.

Exteriéry zámků působí zářivě romanticky, nevelké místnosti jsou však kvůli dubovému ostění a nábytku poněkud temné a chladné. Jsou tady dobře patrné dobové stavební změny zámku. Prohlédnout si lze jak autentický byt posledních majitelů, tak pracovní, reprezentační či soukromé místnosti. Od pokojů přes dámský salónek až po titěrné koupelny, které představují jen stojan s umyvadlem a konvicí ukryté v jakési skříni.

Úsměv vyvolá padesátikilový cestovní kufr, který vypadá jako zmenšená skříň. Krásná je zámecká jídelna, vybavená a připravená, jako by měli majitelé zámku právě usednout k chutné večeři. A konečně přijdou na řadu i zámecké drby. Jak zámek přišel ke své červené barvě?

Podle jakési dobové literární předlohy je prý důvodem obrovská tragédie. To prý manželka jednoho z tehdejších zámeckých pánů byla jiného náboženského vyznání než její choť. Docházelo tak mezi nimi k jakýmsi náboženským přím, až se prý žena rozčílila a chtěla těžký kříž vyhodit z okna zámku.

Jenže kříž ji stáhl s sebou. Dopadla na skálu a krví potřísnila i zámek. Zámecký pán nechal zdi natřít bílou barvou, ale tragická událost se vždy znovu a znovu objevovala rudou krví na zdech zámku. Nakonec nechali celý zámek natřít na červeno.