V klášteře Teplá nedaleko Mariánských Lázní můžete i přespat

Prohlídka památky v nás sice taky leckdy zanechá nezapomenutelný zážitek, ale ještě lepší je tam přespat. Modernímu hotelovému trendu se již přizpůsobila řada hradů, zámků a klášterů po celé republice.

Premonstrátský klášter Teplá založil koncem 12. století český šlechtic Hroznata, mučedník a posléze světec, který do tehdy panenských míst povolal premonstráty z pražského Strahova. Klášter se pak stal na 800 let kulturním, duchovním i hospodářským centrem západočeského kraje.

Tak jako jiné podobné objekty i klášter prožíval období vzestupů a pádů. Několikrát podlehl červenému kohoutovi, ve 13. století byl vypleněn, ve 14. století pro změnu udeřila morová rána. Druhá polovina 15. století byla ve znamení zakládání klášterních rybníků a těžby stříbra. Klášter prosperoval, vznikla knihovna, která je dnes druhou největší klášterní knihovnou u nás.

V letech 1690 až 1724 došlo k mohutné barokní přestavbě konventu podle architekta Kryštofa Dientzenhofera. V 18. století vykoupil klášter pozemky pro Mariánské Lázně, čímž zajistil prosperitu lázní. Kromě toho se klášter podílel na výstavbě železnice mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary.

Významné části kláštera jsou vyzdobeny freskami od Maura Fuchse z Tirschenreuthu z počátku 19. století. Kapitulní síň je vyzdobena stropními freskami s bohatými štuky zobrazujícími apoštoly a významné světce řádu. Modrý sál zdobí modré fresky.

Bohužel dnes jsou konvent a prelatura návštěvníkům nepřístupné. Prohlédnout si lze jen druhou polovinu kláštera, kde je k vidění tzv. muzeum, zdařilá maketa celého areálu kláštera, síň s portréty všech v klášteře působících opatů a již zmíněná impozantní knihovna.

Původní románsko-gotickou podobu má v objektu kláštera již jen kostel Zvěstování Páně z 12. století. Interiér kostela je barokní a úzce souvisí s Hroznatou, kde také v Hroznatově kapli najdeme relikviář se světcovými ostatky.

Premonstrátům byl klášter vrácen v roce 1990. Dodnes probíhá rozsáhlá rekonstrukce objektu. Opravami procházejí zejména střechy a interiéry. Ale současný stav kláštera a přilehlých budov ukazuje, že je tady ještě „práce jako na kostele“.

Rekonstrukcí bývalé stodoly a lesního úřadu v klášteře Teplá vznikl hotel, kde můžeme znaveni ulehnout poblíž poklidného života zde působících čtyř premonstrátů. A protože nejbližší lidská obydlí jsou až ve městě Teplá, je tady v klášteře až nadpozemský klid.

Kdo má sportovního ducha, může využít několika značených cyklotras, jedna z nich začíná přímo za klášterem. Krásně se po ní jede jak na kole, tak na kolečkových bruslích nebo koloběžce. V klášteře Teplá jsem se zcela náhodně při koupi hořčice vyrobené mnichy dozvěděla, že asi v osm kilometrů vzdáleném Novém Dvoru žijí cisterciáci trapisté, kteří vlastníma rukama vyrábějí a prodávají různé pochutiny.

Řád cisterciáků přísné observance, jehož členové jsou nazýváni trapisté, vznikl v 17. století v klášteře La Trappe ve Francii. Život v klášteře má přísná pravidla a jejich řeholi vystihuje heslo „Ora et labora“ neboli „modli se a pracuj“.

V jejich sídle, pokud člověk dohlédne přes plotem obehnaný pozemek, najdeme impozantní bílé moderní stavby, údajně nově přestavěné ruiny statku. Prodejna je však otevřena jen v sobotu a v neděli.

Bohužel jsem se nedostala ani ke kostelu, přítomný mnich nás odkázal pouze na „víkendovou“ prodejnu. Prodávají se tady za luxusní ceny různé hořčice, kečupy, cereální oplatky a doplňky stravy. Vše údajně ultra bio.

Po osvěžujícím spánku jsme se vydali do Bečova nad Teplou, kam je to z kláštera 18 km. Bečov totiž vlastní nesmírný unikát. Tím je bezpochyby roku 1985 objeven a následně zrekonstruován relikviář sv. Maura obsahující ostatky dalších dvou světců.

V roce 2010 byl vystaven na Pražském hradě, kdy zaplnil stránky deníků a zaměstnal restaurátory i historiky umění. Prostě senzační objev, který desítky let odpočíval pod nánosy hlíny v hradní kapli zámku Bečov nad Teplou. Ukryli ho tam roku 1945 poslední vlastníci Beaufortové, kteří prchli do zahraničí.

Vzácný relikviář, bohatě zdobný zlatnickými technikami s výjevy ze života sv. Maura, sv. Timoteje i sv. Jana Křtitele, na bočnicích se zobrazením 12 apoštolů (délka 140 cm, výška 65 a šířka 42 cm) byl restaurován od roku 1991-2002. Můžeme se tedy pochlubit, že kromě korunovačních klenotů máme ještě jednu výjimečnou historickou památku takového významu.

Bečov není jen zámek. Je to vlastně několik století a staveb na jednom „kameni“ pohromadě. Hrad bergfritového typu (s obrannou věží) patřil pánům z Oseka. Byl postaven koncem 14. století a postupně doplňován obytnými stavbami, kaplí, obytnou věží (donjon).

V 15. až 16. století patřil Pluhům z Rabštejna a vznikl tady Pluhovský palác. Naposledy byl postaven barokní zámek. Hrad měl několik majitelů, k nimž patřili Qustenberkové, Kaunitzové a v 19. století koupili kompletní bečovské panství Beaufortové, jimž patřily další hrady a zámky ve Francii a Belgii.

Veřejnosti byl Bečov zpřístupněn v roce 1996. Dnes je možné navštívit zámek, zpřístupněny jsou dvě trasy prohlídek - relikviář sv. Maura a interiéry zámku s krásným dobovým nábytkem.

Zlatým hřebem je relikviář, který je prostě úžasný. Hrad a palác se rekonstruují. Kromě budov uchvátí návštěvníka terasovité zahrady s lavičkami a malou vodní nádrží. Celý Bečov i s přilehlými hospůdkami a dalšími zajímavými stavbami je nesmírně příjemný a romantický.

Kromě prohlídky Bečova je ještě při dobrém počasí příjemné vystoupat na vyhlídku Zlatý vrch, z níž je Bečov vidět jako na dlani.