Článek
Startuje další ročník dvousetleté tradice, kterou nelze zpohodlnělým rozumem pochopit, ale jejíž sláva roznesla jméno města po celé zeměkouli.
Od Štěpána až do Hromnic
Třešťský Spolek přátel betlémů přestavuje pravidelně v adventním čase jinak téměř celoročně přístupnou expozici v Schumpeterově domě. Jde o více než tisíc vyřezávaných komponentů na ploše zhruba 80 plošných metrů, na nichž se nachází reprezentační vzorek děl, která Třešť tolik proslavila. Převážná část z dalších dvou desítek adres proslulého prohlídkového okruhu leží v třešťských domácnostech.
Dnešní betlémáři si pomáhají i známými lidmi: zde například vedle Pana Tau píská Jiří Stivín.
Těmi procházejí od Štěpána (26.12.) až do 2. ledna procesí zvědavých návštěvníků. „Kdysi na počátku samozřejmě nešlo o takovou sílu návštěv.
Navzájem přicházeli betlémáři a jejich rodiny pobesedovat a okouknout, co má kdo v betlému nového, a vzít si inspiraci. Postupně se pak chodili dívat i další sousedé,“ popsal dávný vznik tradice člen spolku Karel Brožek.
Vstupné je dobrovolné
Sláva třešťských betlémů typických dřevěnými figurkami a terénem, jehož obzor prodlužují malované ‚lončofty‘, se vbrzku dostala za hranice města a návštěvníků přibývalo. Stejně tak se rozrůstaly betlémy a v malých bytech nezbylo, než díla umisťovat na bytelné konstrukce nad postele. Dnes má většina obětavých betlémářů přece jen lepší prostorové podmínky: nepřetržité davy lidí však přinášejí do domů podle momentálního počasí buď sníh, nebo bláto, a to znamená permanentní vytírání v době, kdy drtivá většina běžné populace užívá povánoční klid.
Dělají to z vlastní vůle a zadarmo – vstupné na společnou kasu spolku je dobrovolné. „Byl se tu podívat také papežský nuncius. Řekl, že jako velvyslanec sloužil v jedenácti zemích, ale nikde nezažil, aby zájezdové autobusy vozily lidi na prohlídky do soukromých domů,“ upozornil Karel Brožek na světové unikum.
Jiří Stivín
Tradicí s křesťanskými základy neotřásl ani bolševik. „Betlém si tu řezal i vedoucí tajemník OV KSČ, míval ho v garáži, a kdo chtěl, mohl se k němu jít podívat. A neexistovalo, aby on sám betlémy ostatních neobešel,“ zavzpomínal betlémář.
I letos se tak můžete vánočně naladit již od začátku prosince na expozici ve Schumpeterově domě. Největším exponátem je tzv. rostoucí betlém, který spoluvytvářejí mezinárodní účastníci letních dřevořezání: po tom letošním už zabírá zhruba třicet metrů plochy, na nichž je rozestavěno přes pět set řezbářských prací. Betlémářství se také věnuje jedna z expozic Muzea Vysočiny, které sídlí na téže adrese.
Výstava v pražské Jindřišské věži
Ochutnávku nabízejí betlémáři z Třeště také Pražanům, kteří se na aktualizovanou výstavku mohou přijít podívat do druhého patra Jindřišské věže. A ti, kteří si chtějí počkat až na čas po Vánocích a na celý okruh, budou mít na třešťském infocentru přichystaný plánek s vyznačením adres, na nichž se o nejkrásnějších svátcích v roce v rámci tradice neodpočívá.
