Hlavní obsah

Zvlaštní dopravní prostředky: Jaké je cestování ve vlaku z bambusu nebo pojízdném koši?

Svištět z kopce na řízené pojízdné pohovce, plout autobusem v řece nebo se projet na hřbetu želvy, lamy či pštrosa, stoupat podzemní lanovkou, brázdit krajinu taxíkem s velkými koly… Možností, jak se na dovolené někam dopravit nebo se jen tak zabavit radostí z jízdy, je spousta. Které patří k těm nejméně obvyklým?

Foto: Marcel Oosterwijk (flickr.com/photos/wackelijmrooster/2768107246/)

I takhle se dá využít tříkolka. Častěji však vepředu sedí lidé.

Článek

Vítr nás proto zavane trochu dál, hlavně do Asie, kde se dá spatřit leccos. To, co jezdí po silnicích a cestách jinde v Evropě a v Severní Americe, nás asi jen tak nepovalí, neboť jsou nám tyto končiny kulturně velmi blízké. I když…

Kachna nemusí plavat jen ve šťávě ze zelí, ale i v Temži s turisty

Ano, i v Evropě, konkrétně v britském hlavním městě, nás může převážet něco ne úplně běžného. Možná jste někdy na pouti jeli v kachně, ovšem v Londýně v ní můžete i plout. Řeč je o vozidlech s označením DUKW vyvíjených okolo druhé světové války pro americkou námořní pěchotu.

Foto: Dave Root (licence Public domain)

Autobus v řece nemusí vždy znamenat havárii.

Cesta v nich probíhá tak, že se turisté pohodlně usadí, a pak už jen sledují památky na souši a po efektním vjetí do Temže také obdivují okolí řeky. Pro obojživelné vlastnosti a podobnost názvu s anglickým slovíčkem „duck“ strojům nikdo neřekne jinak než „kachny“.

Istanbulské lanové metro
Je to metro? Vždyť to jezdí pod zemí. To, co spojuje istanbulské pobřeží a čtvrť Galata, je vlastně podzemní lanovka. Na 500 metrech vystoupá asi o 60 metrů, aby se dostala třeba ke Galatské věži.

Náklaďák + lavice = prostředek hromadné dopravy

Ale teď už jsme se přes Istanbul dostali do míst, kde pro Středoevropany vypadají některé tam běžné dopravní prostředky skutečně exoticky, tedy do Asie. Konkrétně do Laosu, kde mají „songthaew“, což v tamní řeči znamená „dvě řady“. V prostoru pro cestující, nebo spíše na korbě náklaďáku, jsou totiž u okrajů namontovány dvě dlouhé lavičky na sezení.

„Zlaté laoské ručičky“ (a thajské také, neboť přibližovadla tohoto druhu znají i v této zemi) konstruují songthaewy tak, že přestaví nákladní auto a udělají z něj tenhle prapodivný autobus. Nikdo si příliš neláme hlavu s tím, když na vůz nastoupí více lidí, než má auto kapacitu. Zkrátka stojí jako v jiném prostředku MHD, jen nemají nic, čeho by se mohli držet. Příznivci adrenalinových sportů by jásali, že mají spoustu vzrušení, nadskakování a nebezpečí za cenu jedné jízdenky MHD.

Foto: Ilya Plekhanov (Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0)

Máte doma pick-up, zahradní lavičky a pár trubek? Svařte to dohromady a staňte se autodopravcem!

Tuk v jídle je hrozba, ale tuktuku na ulici v Thajsku se bát nemusíte

Vedle zmíněných songthaewů a oblíbených vyjížděk na slonech patří k turistickému koloritu Thajska také tuktuky, motorizované rikši, které se ze země hojně rozšířily do většiny států Asie, a ulice východu kontinentu si bez nich lze jen těžko představit. Kromě Thajska mají velké zastoupení i v Laosu, Kambodži, Indii nebo Pákistánu. Slouží k dopravě osob cestujících spíše nalehko, protože uvezou asi tak dva lidi se středně velkými batohy.

Foto: ESO travel

Motorová loďka sice není nic originálního, ale to ani není ve vodách u thajských ostrovů potřeba - zážitek přinese už jen sama příroda.

Hanojská tříkolka s řidičem bez výhledu
Turisté jim říkají „cyklo“ a jde o „obrácenou tříkolku“. Brázdí historické čtvrti vietnamské Hanoje. Největší zvláštnost představuje fakt, že pasažéři sedí vepředu. Dostává se jim tak nejlepšího výhledu na specifika tamní zástavby. Vietnamské domy totiž byly dlouho daněny podle šířky čelní strany, takže bývají velmi úzké. Vidět se dají taky evropské prvky, které sem přinesli francouzští kolonisté. Při jízdě cyklem je vidí hlavně cestující, řidič se kouká zezadu přes ně. Nelze nevyslovit otázku, jak řídí, jestliže má dáma na předním sedadle klobouk s pavími péry.

Tuktuk budete v Kambodži považovat ještě za luxusní limuzínu, když se podíváte na „bambusový vlak“. Vypadá jako sestavený z čokoládového vejce s překvapením. To zkrátka někdo vezme stará kola z tanku (v Kambodži to není tak nedostatkové zboží jako v našich supermarketech), dřevěný rám, bambusový rošt, nějaký jednoduchý motor, smontuje to a hurá na koleje! Nutno podotknout, že jezdí jen po starých, méně využívaných dráhách, neboť svou rychlostí nižší než nízkou by „bambusáky“ značně komplikovaly dopravu.

O Thajsku jsme psali i jiné články:

Foto: Ilya Plekhanov (Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0)

Tuktuk je přímý potomek známých rikš. S příchodem motorových vozidel došlo k nahrazení běžícího človíčka technikou.

České taxíky mají jednu nevýhodu. Když se s nimi bude někdo chtít svézt křížem krážem terénem Šumavy, asi dostanou dost zabrat. Na Filipínách si s tím hlavu nedělají, jezdí se tam totiž v džípech. Vozidla tu nechala na konci druhé světové války americká armáda a místní věděli, jak je využít. Tak se zrodila filipínská dopravní specialita – jeepney.

Poznejte Filipíny jinak:

„Jde to s námi z kopce“, radují se turisté na Madeiře

Nakonec se dostáváme k Africe. Západně od pobřeží Maroka najdeme Portugalsku patřící ostrov Madeira – už jen ten název evokuje pláže, palmy, slunce, koktejl s deštníčkem, a vůbec poetické chvíle.

A teď si představte, že se posadíte na jednom z nejvyšších bodů ostrova do proutěného koše se sedačkami, za vámi se rozběhnou dva domorodci, naskočí za vás na koš s lyžinami a vy už svištíte ulicemi, kocháte se panoramatem přístavu a mořskými vlnami dole, trochu se tetelíte blahem a trochu se bojíte. Občasné problémy s kontrolou tohohle sjezdového gauče řidiči evidentně pro větší pobavení předstírají, ale komu se dělá špatně i na labuti na Matějské pouti, ten by si tuhle kratochvíli měl raději odepřít. Přijde však o hodně.

O Madeiře také zde:

Konkurence v turistickém odvětví je vysoká, proto neustále vznikají nové a nové způsoby ozvláštnění cesty. Svézt se něčím, o čem zprvu vůbec nic nevíte, je leckdy velká zábava. Pokud něco takového na dovolené vyzkoušíte, přejeme hodně zážitků!

Inzertní sdělení: Vydejte se za exotikou!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů last minute:

Město dříve sloužící pro pobavení amerických vojáků se změnilo v moderní město nabízející zábavu pro rodinnou dovolenou. Jeho pláže patří k nejoblíbenějším v Thajsku.

V Thajsku skončilo období turistických návalů a zuří mimosezónní slevy. Využijte nabídku last minute zájezdů do letoviska Phuket a vyhněte se přeplněným plážím!

I v USA mají svá dopravní specifika, třeba žluté taxíky v New Yorku. V nich se dá zajet třeba k novému World Trade Centre a dalším dominantám Manhattanu.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o pěti nejžhavějších letních destinacích u moře, o luxusním posezení na letišti v Dubaji nebo také o okradené soše Johna Lennona. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán  

Anketa

Kam nejraději jezdíte na letní dovolenou?
do ČR
5,8 %
někam do tepla
34,5 %
spíš do chladnějších končin
7 %
jak kdy
4,7 %
nikam
48 %
Celkem hlasovalo 171 čtenářů.

Jak si osedlat pštrosa!

Je to celkem jednoduché, cvičení pštrosi zvyklí pobíhat s turisty na zádech obývají třeba farmy v Jižní Africe. Na čem všem se ještě dá na světě jezdit? Výčet států není absolutní, nabízíme jen země, které jsou s komerčním využitím zvířete nejvíce spojené.

Želva – Keňa

Lama – Peru nebo USA v americkém národním parku Yellowstone

Jak - Čína

Psí spřežení – Norsko, například vyjížďky po národním parku Jotunheim

Buvol – Vietnam a další státy jihovýchodu Asie

Velbloud – Egypt, Austrálie, Mongolsko, Jordánsko…

Slon – Thajsko, Indie…

Zebra – ovšem nikoliv pravá, jedna čínská společnost nabízí projížďku na bílém poníkovi s namalovanými černými pruhy

Související články

Výběr článků

Načítám