George Schmidt

Narodil se roku 1709 v Kunvaldu (Kuníně) a svou odvahou a obětavostí změnil významnou část Afriky. A jak to občas v českých zemích bývá zvykem – doma o něm téměř nikdo nic neví.

Když 9. července roku 1737 připlul do Kapského Města, vítal jej nejen guvernér, ale i duchovní Holandské reformované církve, v té době jediného oficiálního náboženství v Kapsku. Ta sice měla šířit víru i mezi domorodým obyvatelstvem, ale praxe se od teorie velmi lišila. Většina farmářů pokládala původní černé obyvatelstvo za nehodné víry, ďáblovy děti, černé zboží či dokonce za černý dobytek.

Ale právě za původními Khoikoi (Sany, Křováky) George Schmidt přijel a mezi nimi chtěl žít. Bylo mu necelých 28 let a už měl za sebou 6 let vězení a zkušenosti pronásledovaného štvance. Tak odměňovala katolická vládnoucí elita protestantské aktivisty na Moravě v první polovině 18. století. Odmítl působit v Kapském Městě a odešel pěšky do pustiny.

Okolí jihoafrického Genanendalu v Paviáním údolí je plné malebných kopečků a připomíná naši krajinu.

Okolí jihoafrického Genanendalu v Paviáním údolí je plné malebných kopečků a připomíná naši krajinu.

FOTO: Jan Papež

V Paviáním údolí, vzdáleném cca 120 km od Kapského Města, uprostřed území Koikoiů, daleko od bělošských farem se rozhodl Jiří Schmidt postavit chýši podobnou domorodým obydlím a systematicky začít vyučovat nejen křesťanství, ale naučit Koikoie číst a psát a naučit je řemesla. Tím se stal trnem oku farmářům, a když v roce 1742 začal domorodce dokonce křtít, začala proti němu brojit i Holandská reformovaná církev, která si vymezovala právo na křest a chtěla rozhodovat o tom, kdo bude a nebude pokřtěn. Formálních důvodů k tlaku na moravského misionáře našla celou řadu.

Přes všechny překážky vydržel ještě rok, ale v roce 1743 jej povolali do Kapského Města a nalodili jej na loď a poslali do Holandska, kde se mělo oficiálně rozhodnout, zda je jeho činnost v pořádku, či ne. V té době měla komunita Moravských bratří v Paviáním údolí 47 věřících domorodých Koikoiů. Holandské autority již nedovolily Jiřímu Schmidtovi, aby se do Afriky vrátil. Malá africká komunita zůstala bez pastora a všichni předpokládali, že zanikne.

Paviání údolí je obklopeno zajímavými horami a je vhodné i pro krátké treky.

Paviání údolí je obklopeno zajímavými horami a je vhodné i pro krátké treky.

FOTO: Jan Papež, Ck Marco Polo

Když Paviání údolí navštívili v roce 1792 (tedy po téměř 50 letech!) další moravští misionáři, předpokládali, že misie již nebude existovat a žádný Koikoi se nebude hlásit ke křesťanství. Ptali se domorodců, zda si ještě někdo vzpomene na jejich předchůdce bratra Georga a byli nesmírně překvapeni, když je oslovila stará, téměř slepá žena a prohlásila: „Otec George mne pokřtil a dal mi jméno Magdaléna“ a navíc ukázala bibli, kterou jí George Schmidt při svém odchodu zanechal. Když chtěli, aby jim něco z bible přečetla, zavolala svou vnučku a požádala jí, aby četla. Otec George by měl jistě velkou radost.

V Genanendalu najdete štíty na domech, které evokují Moravu nebo Čechy.

V Genanendalu najdete štíty na domech, které evokují Moravu nebo Čechy.

FOTO: Jan Papež

Na místě původní misie Georga Schmidta byl založen Genadendal a stal se postupně náboženským, kulturním a vzdělávacím centrem Moravských bratří v oblasti Kapska.

Dnes je v Jihoafrické republice více než 100 000 členů Moravské církve a v Tanzánii dokonce více než čtvrt miliónu.

K Moravským bratrům se hlásí především kultivovaná střední vrstva obyvatel.

K Moravským bratrům se hlásí především kultivovaná střední vrstva obyvatel.

FOTO: Jan Papež

Ke kostelům patří školy, dílny, charitativní organizace a dechové kapely - ty jsou vždy chloubou každé farnosti. Prostě Moravští bratři jsou významná protestantská církev, ačkoliv u nás o ní slyšel málokdo.

Festivaly dechových kapel Moravských bratrů v Jižní Africe jsou velkou kulturní událostí. Záběr z festivalu v roce 2012.

Festivaly dechových kapel Moravských bratrů v Jižní Africe jsou velkou kulturní událostí. Záběr z festivalu v roce 2012.

FOTO: Brian Engel

Jiří Schmidt zanechal v Africe opravdu silnou „českou stopu“ a určitě by si zasloužil větší pozornost nejen historiků, ale i veřejnosti. Do Afriky se už nidky nevrátil. Pokoušel se bojovat za svou víru na území Moravy, Slezska a Čech. Zemřel ve věku 76 let.