Článek
Bea Buecheová, která je jednou ze správkyň ostrova, tvrdí, že většina návštěvníků se chová slušně a s respektem. Pouze ti nejdychtivější a nejagresivnější se nezdráhají sejít z vyhrazené cesty a drát se za dokonalou fotografií. „Většina lidí vše respektuje, i když někteří se občas nechají unést a nevědomky sejdou z cesty,“ řekla správkyně. „Pak jsou tu ale tací, kteří si myslí, že fotografie je mnohem důležitější než samotní ptáci nebo jejich okolní prostředí,“ dodala.
Ti první se po omluvě vrátí zpět na vyhrazenou cestu a pokračují spořádaně dále. „Jsou tu ovšem lidé, kteří vědí vše nejlíp a radí nám, jak to tu máme vést. Neukazují moc porozumění, jsou zahleděni do sebe a nechápou, jak křehký ekosystém narušují. Myslí, že se na ně pravidla nevztahují,“ řekla Buecheová.
Podle pracovnice návštěvnického centra Sarah Parmorové se mnoho návštěvníků mylně domnívá, že je ostrov prakticky pustý. Jenže pod zelenou trávou se často ukrývají hnízda s vejci nebo již vylíhlými papuchalky. „Je velmi snadné nevědomky zabít nebo zranit některého z ptáků, i když sestoupíte z vyhrazených cest na pouhou chvíli.
Skomer je jedním z nejlepších míst v Evropě, kde lze papuchalky sledovat. Tito ptáci žijí v severních částech Atlantského i Tichého oceánu, jejich nejznámějším hnízdištěm je ale Island. Navzdory popsaným problémům na Skomeru se tamní ptačí populace rozrůstá a za posledních 30 let se téměř zčtyřnásobila.