Článek
„Berlín je nejefektivnější zbraň proti stereotypům o Německu – proti představě o úžasně disciplinovaných lidech, kteří vstávají v šest hodin a hned začnou vyrábět auta, o lidech, kteří jdou do sklepa, když se chtějí zasmát,” říká s úsměvem Kieker. Naráží tak na uvolněnou a svéráznou atmosféru řady městských částí, kterou se Berlín do značné míry liší od měst jako Mnichov nebo Hamburk, i na často divoký mix, který tvoří jeho obyvatelé pocházející z celého světa.
Řada cizinců se pak podle něj při návštěvě metropole ptá, jestli skutečně patří k Německu. Právě kvůli jedinečné atmosféře podle Kiekera do Berlína míří většina turistů. Památky sice také navštíví, ale hlavním lákadlem je zdejší genius loci. „Lidé už nechtějí jen objet město autobusem, ale chtějí se potkat s místními a zjistit, jak žijí,” je přesvědčen o motivaci téměř 14 miliónů návštěvníků, kteří do Berlína dorazili loni. V průměru se v německé metropoli zdrželi 2,4 noci a utratili zde 210 eur (5380 korun) za den.
Ze zahraničí nejčastěji přijíždějí Britové, Italové a Američani, nejvíce zase utrácejí Rusové, Číňani a lidé z arabských zemí.
O masový turismus nestojí
Zájem turistů o Berlín, jehož počet obyvatel každoročně vzroste o 40 000, podle Kiekera neoslabil ani krvavý teroristický útok z prosince 2016, ani krach aerolinek Air Berlin, které pro město představovaly důležitou spojnici se světem. Za prvních pět měsíců letošního roku stoupl počet návštěvníků Berlína oproti stejnému období loňského roku o 4,4 procenta.
Zhruba na této úrovni by agentura VisitBerlin chtěla růst udržet i v dalších měsících a letech, i když Kieker přiznává, že má ve skutečnosti jen velmi malé páky, jak to ovlivnit. „Nemyslíme, že to městu dělá dobře, když je růst počtu turistů přehnaný,” míní Kieker, podle něhož pak může snadno přijít o svou jedinečnou atmosféru.
„V žádném případě nechceme rychlý masový turismus, kdy se lidé ve městě objeví na pět hodin a zase jsou pryč,” zdůrazňuje. „Nechceme se stát disneylandem, chceme být Berlínem,” podotýká. I proto agentura nepodporuje zdaleka všechny atrakce, které město turistům nabízí, a usiluje například o zákaz takzvaných pivních kol, na nichž skupiny až 16 lidí konzumujících zlatavý mok brázdí německou metropoli.
Město také řeší svůj vztah k platformám na sdílení ubytování, které zde loni ubytovaly kolem 700 000 návštěvníků. Úřady se snaží na jedné straně umožnit lidem pronájem vlastního bytu na omezenou dobu a zároveň snížit počet profesionálů, kteří pronajímají třeba deset nebo 20 bytů. Legislativa už je podle Kiekera v pořádku, chybí ale úředníci, kteří by její dodržování kontrolovali.
Právě problémy s městskou správou, kterou velká část Berlíňanů považuje za nejhorší v celém Německu, metropoli podle Kiekera ještě trochu brzdí. „Berlínu se dnes daří dobře, a teď si ještě představte, co by se stalo, kdyby fungovala městská správa,” doplňuje s úsměvem.