V italském Val di Fiemme je sníh, i když nesněží

Tato zimní sezóna nezačala pro některé alpské resorty nejšťastněji; zatímco ve střední, východní, a dokonce i jižní Evropě nevěděli, co s přívaly sněhu, třeba Švýcarsku se bílá mračna úspěšně vyhnula a v severní Itálii padal první a na dlouhou dobu poslední sníh v listopadu. „Štíty Dolomit vše bezpečně zadržely a nepustily ho dál,“ říká Nadia Delvaiová z turistické centrály údolí Fiemme.

Na druhou stranu jsou tu na teplé počasí zvyklí, a sněžná děla jsou všude stále v provozu. Byly k tomu v lednu i v únoru ideální podmínky – mráz ani ve dne nepolevoval, spolu se sluncem vytvářel dokonalou kulisu, kdy se bílé proužky sjezdovek dramaticky leskly mezi hnědě zabarvenými horskými kopci.

Hned první den jsme vyrazili vzhůru, abychom si nazítří vyzkoušeli, jaké to je být na uválcovaných tratích s jemným manšestrovým proužkem úplně první. Čekala nás noc v horské chatě Chalet Ciamp dele Strie v lyžařském středisku Alpe Lusia Bellamonte.

Stihnout poslední gondolu, která by nás dovezla až k ní, se nám nepovedlo, využili jsme proto dalšího způsobu dopravy a nasedli na sněžné skútry. Po umrzlých stráních s nimi bezpečně manévrovali zaměstnanci chaty s čarodějnicí ve znaku. V interiéru jsou figurky této pohádkové postavy zavěšené téměř všude.

Dnes mají podobu mírumilovně vyhlížející stařenky na létajícím koštěti, ale podle majitelky objektu odkazují i na církevní procesy, při nichž se upalovaly ženy podezřelé z čarodějnictví. Jména nebožaček si můžete přečíst v muzeu v Cavalese, správním středisku oblasti.

Církev měla vliv i na jídelníček místních horalů. Ve spodní jídelně chaty, kde protéká podlahou horský potok s mnoha meandry, si vyhládlí lyžaři mohou mimo jiné nandat oblíbené knedlíky Strangola Preti. Dělají se ze starého chleba, špenátu, mouky a dochucují se šalvějí. Prý se s nimi až k udušení cpali mniši, kteří si v Tridentu krátili čas při čekání během koncilu, jenž probíhal s přestávkami od roku 1545 osmnáct let.

Dnes se do Strangola Preti dává třeba červená řepa, kulaté bochánky se bohatě polévají rozpuštěným máslem. My jsme začali ochutnávkou zdejšího špeku neboli nejlepších kousků zauzené a sušené šunky, syrového hovězího zvaného carne salada, sýrem s poetickým názvem Puzzone – tento smraďoch z Moeny má naštěstí výrazně cítit jen kůrku – či delikátním kozím sýrem Caprino. A pak už jsme se vyčerpaní svalili do vyhřátých postelí.

Nečekaly nás palandy v obrovských místnostech pro mnoho nocležníků, ale luxusní apartmány s kuchyňkou, krbem a koupelnou s masážní vanou s mosaznými kohoutky. Velké a příjemné překvapení. Však tu také za jedno přespání každý zaplatí sto eur. Při delších pobytech se cena snižuje.

Ráno bylo mrazivé, ale slunce vylákalo na sjezdovky poměrně dost lyžařů, samozřejmě čeština zněla snad z každé lanovky. Ve středisku Alpe Lusia Bellamonte jsou místa určená jen dětem, na své si přijdou i snowboardisti ve svém parku.

Po červených pistách, které by u nás byly značeny jako jednoduché modré, a také jedné velmi lehké černé, na niž si troufli i méně zdatní sjezdaři, jsme se pomalu přesunuli do Moeny, městečka ležího už v jiném údolí – Val di Fassa. [celá zpráva]

Původně Moena patřila k Fiemme, ale když se Fassa chtěla stát samostatným správním celkem, chybělo jí do správné velikosti pár obyvatel. Údolí Fiemme tak propustilo Moenu ze svého svazku a vypomohlo svému sousedovi. Dnes Fassa s Fiemme vymýšlejí společné akce, nabízejí například i zvýhodněný skipass jen pro tato dvě údolí.

Propojené oblasti najdou sjezdaři také ve ski centru Latemar, z trentinského Pampeaga ve výšce 1757 metrů nad mořem se dostanou až do Obereggenu (1550 metrů) v provincii Jižní Tyrolsko, kde si mohou užít i noční lyžování. Nastoupit se dá na tenhle lyžařský kolotoč v Trentinu i v Predazzu.

Zastavit by se lyžaři určitě měli v Obereggenu u horní stanice sedačkové lanovky Oberholz, kde vznikla moderní lyžařská chata ze dřeva a skla. Tři samostatné verandy s obrovskými panoramatickými okny nabízejí úchvatný výhled na Dolomity.

V době naší návštěvy originální a ekologicky pojatá stavba ještě „vydýchávala“ čerstvé dřevo použité v interiéru. Odpočívat se v ní dá i ve velmi pohodlných křesílkách.

Po cestě k chatě Oberholz jsme využili lanovku Laner, která střídá sedačky pro šest lidí s uzavřenými kabinami pro osm lyžařů. Možnost výběru, jenž je tu hlavně proto, že lanovka obsluhuje i sáňkařskou dráhu, oceníte v okamžiku, kdy fouká vítr a zapadne slunce.

Ve středisku Latemar je několik parků pro snowboardisty, kolik kilometrů za den najezdíte, zjistíte, pokud si pořídíte permanentku pro celé Dolomity. Stačí zadat do počítače na webových stránkách aplikace Dolomity Superski číslo skipasu a požadovaná cifra se objeví na obrazovce.