K podívané, která se odehrává jen dvakrát do roka, vždy 22. února a 22. října, se i letos sjely stovky lidí, avšak hustá mlha a mraky zahalily slunce tak, že nebylo vidět ani průčelí slavného chrámu. „Je to poprvé za deset let, co ozáření nebylo možné spatřit. Je to čistě vina počasí a stává se to jen za mlhy," řekl ředitel archeologického oddělení v Abú Simbelu Husám Abúd.

Abú Simbel je jedním z největších turistickžch magnetů v Egyptě.

Abú Simbel je jedním z největších turistických magnetů v Egyptě.

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Na mimořádný astronomický úkaz se chodí lidé dívat už 3200 let. Vycházející slunce při něm osvítí na 20 minut také vnitřní síň chrámu a paprsky dopadnou i na tvář sochy faraona Ramesse II., který Egyptu vládl v letech 1304 až 1237 před naším letopočtem. Právě za jeho vlády byla dvojice chrámů Abú Simbel postavena.

Vnitřek hlavního chrámu Abú Simbel

Vnitřek hlavního chrámu Abú Simbel

FOTO: Jakub Kynčl, Novinky

Soudí se, že staří Egypťané museli mít rozsáhlé znalosti astronomie, díky nimž byla stavba jednoho z chrámů situována tak, že dosáhli tohoto efektu. Abú Simbel byl v letech 1964 až 1968, když byla postavena přehrada u Asuánu, spolu s dalšími památkami kámen po kameni přestěhován na místo ležící o několik desítek metrů výše, aby byl uchráněn před zaplavením.

Na původním místě slunce osvěcovalo vnitřní síň vždy 21. března a 21. září, tedy v době rovnodennosti. Po přestěhování se tyto termíny posunuly na únor a říjen.