Článek
K podívané, která se odehrává jen dvakrát do roka, vždy 22. února a 22. října, se i letos sjely stovky lidí, avšak hustá mlha a mraky zahalily slunce tak, že nebylo vidět ani průčelí slavného chrámu. „Je to poprvé za deset let, co ozáření nebylo možné spatřit. Je to čistě vina počasí a stává se to jen za mlhy," řekl ředitel archeologického oddělení v Abú Simbelu Husám Abúd.
Abú Simbel je jedním z největších turistickžch magnetů v Egyptě.
Na mimořádný astronomický úkaz se chodí lidé dívat už 3200 let. Vycházející slunce při něm osvítí na 20 minut také vnitřní síň chrámu a paprsky dopadnou i na tvář sochy faraona Ramesse II., který Egyptu vládl v letech 1304 až 1237 před naším letopočtem. Právě za jeho vlády byla dvojice chrámů Abú Simbel postavena.
Vnitřek hlavního chrámu Abú Simbel
Soudí se, že staří Egypťané museli mít rozsáhlé znalosti astronomie, díky nimž byla stavba jednoho z chrámů situována tak, že dosáhli tohoto efektu. Abú Simbel byl v letech 1964 až 1968, když byla postavena přehrada u Asuánu, spolu s dalšími památkami kámen po kameni přestěhován na místo ležící o několik desítek metrů výše, aby byl uchráněn před zaplavením.
Na původním místě slunce osvěcovalo vnitřní síň vždy 21. března a 21. září, tedy v době rovnodennosti. Po přestěhování se tyto termíny posunuly na únor a říjen.