Různými muzejními sbírkami německé metropole nyní Rita provádí zájemce z řad uprchlíků v arabštině. Mladá Syřanka si ale za své pole působnosti nevybrala sbírky islámského umění, běžencům chce v Německém historickém muzeu přiblížit historii země, která je přijala.

„Ráda bych, aby se Syřané, kteří právě přišli do Německa, poučili z německé historie," říká Bahríová, která pochází z Damašku. „Dnešní situace v Sýrii se vší tou zkázou se v mnohém podobá situaci v Německu po druhé světové válce. Když Syřané uvidí, jak Německo vypadalo po válce a jak vypadá dnes, může jim to dát naději, že budou moci svou zemi opět postavit na nohy a začít znovu," dodává.

K jejím nejoblíbenějším exponátům patří dvě malby z 19. století, které ukazují lodě s německými emigranty na cestě do Ameriky. „Přesně popisují situaci člověka na útěku," říká mladá Syřanka, která své krajany provádí stálou výstavou o německých dějinách.

Poznávají vlastní kulturu i ty odlišné

Před portrétem Martina Luthera a jeho manželky Kathariny von Bora se rozproudí diskuze. Mohl se Luther jako duchovní oženit a jaká byla tehdy situace žen, ptají se dva mladí syrští muži.

Projekt berlínských muzeí se jmenuje Multaka, což arabsky znamená místo setkávání. Název má prý symbolizovat výměnu kulturních a historických zkušeností. Každou středu odpoledne provádějí uprchlíci ze Sýrie a Iráku jiné běžence po budově Pergamonského muzea, které ukrývá sbírky Muzea islámského umění a Předoasijského muzea, po budově Bodeho muzea se sochařskými sbírkami a sbírkami Muzea byzantského umění a právě i po Německém historickém muzeu.

„Výjimečné je, že to není projekt o uprchlících, ale projekt, který vytvářejí sami běženci," říká ředitel Muzea islámského umění Stefan Weber. „Položili jsme si otázku: Co mohou dělat lidé, kteří mají dobré vzdělání, ale na společenském žebříčku stojí zatím úplně dole a musejí začít nový život," říká Weber, jehož cituje agentura DPA.

„Všem průvodcům jsme řekli: Nemusíte se průvodcovské texty učit nazpaměť. Nejde jen o přenos informací, jde především o to zapojit do výkladu vlastní zkušenosti a mluvit o nich s návštěvníky," říká ředitel muzea. „Všech 19 průvodců od nás dostává stejně jako všichni naši ostatní průvodci 40 eur za prohlídku," dodává.

Část expozice berlínského Muzea islámského umění

Část expozice berlínského Muzea islámského umění

FOTO: Profimedia.cz

Iráčan Husám Zahím Muhammad provádí po Předoasijském muzeu, jehož sbírky obsahují mnoho exponátů z jeho vlasti. „Tento projekt mi pomáhá se integrovat do společnosti," říká archeolog původem z Bagdádu. „Člověk se na jedné straně naučí znát svou vlastní kulturu a na druhé straně i ostatní kultury, které jsou v multikulturním Berlíně," dodává.

Jeho nejoblíbenějším předmětem je 3000 let stará váza ze sumerského města Uruk, která ukazuje souvislost společenského a náboženského života. „Originál je v Bagdádu, je ale značně poničený," vysvětluje tento devětadvacetiletý Iráčan. „Vrtá mi hlavou, proč nejsou historické předměty v Iráku lépe chráněny. Díla, která teroristické milice Islámského státu v poslední době zničila, jsou přitom nenahraditelná," dodává.

„Jsem tady, abych se dozvěděla něco o německých dějinách," říká jednadvacetiletá Asma Ghanímová z Damašku. V Berlíně je teprve tři měsíce a soustředěně poslouchá výklad Rity Bahríové v Německém historickém muzeu.

Bahríová, která v Sýrii studovala cestovní ruch, má nyní jediné přání: „Doufám, že se budu moci vyučit v oboru hotelnictví nebo cestovního ruchu a najdu si práci."