Naši výpravu zahájíme ve Zbečně u Hamousova statku a kostela sv. Martina. Ani jedno stavení není v době naší návštěvy otevřeno, přesto si krátce řekněme něco o statku, poněvadž je pozoruhodnou památkou. Jeho nejstarší část pochází ze 16. století, z velké části však byl opraven o dvě století později. Statek po celou dobu své existence nesloužil jen hospodářským účelům, ale i jako krčma a rychta.

Za 30 korun si v sezóně můžete prohlédnout opravdu hodně. Několik světnic, síň, černou kuchyni s chlebovou pecí či vrchní komoru, která je nejstarší části domu. Součástí prohlídky jsou i sklepy, výměnek, konírna a ovčín. V usedlosti se bydlelo do roku 1992, kdy ji koupil památkový ústav a již 20 let se z jejich útrob mohou těšit návštěvníci.

Hamousův statek můžete navštívit v sezóně

Hamousův statek

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zajímavostí nás na cestě čeká víc, a tak se nebudeme zdržovat víc, než je třeba, a zamíříme po zelené na západ. Neujdeme však ani půl kilometru a staneme pod trojicí líp s kapličkou, která hlásá, že v těchto místech byl 20. prosince 1100 zavražděn kníže Břetislav II. Počíhal si na něj údajně vrah najatý Vršovci jménem Lork, kníže na následky zranění zemřel o dva dny později. Nejstarší syn krále Vratislava měl původně z lovu namířeno na dvorec právě ve Zbečně.

Místo zavraždění Břetislava II.

Místo zavraždění Břetislava II.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Cesta nás vede do lesa, odkud možná jel Břetislav, než byl napaden. Kolem Berounky za posledními chatami unikáme slunečním paprsků do údolí. Abychom se nenudili a provětrali rovněž mozkové závity, provádí nás naučná stezka Brdatka. Dozvíme se vše potřebné o fauně, floře, geologii a chráněné oblasti, která je také biosférickou rezervací UNESCO. Výčet bohatství a výjimečnosti chráněné oblasti by vydal na další článek, takže zájemce odkážeme na stránky agentury ochrany přírody, kde je vše dopodrobna vysvětleno.

Ranní Berounka ve Zbečně

Ranní Berounka ve Zbečně

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Série vyhlídek

Nasáváme atmosféru zimního lesa, která spíše připomíná jaro, a tudíž si pouze představujeme, jaké by to tady bylo pod bílou peřinou. Unášet se v představách ovšem nemůžeme dlouho, protože na rozcestí Písky, je potřeba změnit barvu značek na červenou. A hurá po hřebenu skalního masivu do přírodní rezervace plné dubů a habrů. Výhodou zimního výletu je, že vám ve výhledu nezaclání zelené větve stromů, a proto většinou dohlédneme do údolí s řekou.

Výhled od glorietu komplikovalo slunce nízko nad obzorem

Výhled od glorietu komplikovalo slunce nízko nad obzorem.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Přímo k romantické zastávce vybízí altán či možná gloriet, což je pětiboká dřevěná stavba se třemi stěnami. Malebný výhled na Újezd nad Zbečnem a protější kopce je ideálním místem na přestávku. O několik metrů výše je kaplička sv. Eustacha, patrona myslivců. Má připomínat památku českých nimrodů.

O kilometr dál se objevují první domy městyse Křivoklát a zanedlouho kostel sv. Petra, od kterého míříme dál k hradu. Než k němu však přijdeme, uděláme si odbočku k naučnému areálu, kde můžete do sytosti nechat vyblbnout své potomky nebo si jako my najít geocachingovou krabičku. Je odtud méně známý výhled na Křivoklát ze severu.

Kousek od glorietu byla situace o něco lepší a výhled příjemnější.

Kousek od glorietu byla situace o něco lepší a výhled příjemnější.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po odlovení pokladu následuje zlatý hřbeb dne – pohádkový hrad Křivoklát. Pamětník Kosmas se o jakémsi hradu zmiňuje v letech 1110, podle odborníků to byl ale jiný hrad, jehož místo dosud není zcela jasné. Archeologické průzkumy na Křivoklátu datují vznik hradu kolem roku 1230. Stavba pokračovala ve třech etapách, typická mohutná věž byla postavena už v první fázi.

Za Václava IV., který stavení významně pozvedl, byl například vybudovaný kvalitní keramický vodovod. Následoval však velký požár, jenž značnou část hradu zničil. Další ranou byly čtyři dobytí hradu jak vojsky husitskými, tak i katolickými.

Do hradu v zimě

Poslední rozkvět Křivoklátu následoval v době Vladislava Jagellonského. Starou věž nahradila nynější Huderka, byly postaveny manské domy či tzv. bateriová věž bollwerk, jež umožňovala na jednom místě soustředit několik děl. V roce 1643 však hrad postihl již čtvrtý a zničující požár, po němž pustl.

Až v 18. století přešel na Fürstenberky, kteří ho zprvu využívali hlavně jako pivovar. Po pátém požáru v roce 1826 rod přistoupil k jeho záchraně a opravám. Od roku 1929 patří státu, který ho upravuje a zkoumá.

Křivoklát ze severu

Křivoklát ze severu

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Křivoklát se zapsal do dějin třeba jako vězení a filmová kulisa. Nedobrovolně zde byl v mládí Karel IV., alchymista Edward Kellye nebo biskup Jednoty bratrské Jan August.

Jak uvádějí stránky hradu, natáčely se zde filmy a pohádky jako Slasti otce vlasti, Noc na Karlštejně, Honza málem králem, Třetí princ a Jak se budí princezny. Má ale i celosvětový věhlas. Natáčela zde Angelina Jolie a James McAvoy film Wanted nebo Matt Damon a Heath Ledger Kletbu bratří Grimmů.

Knihovna na hradě Křivoklát

Knihovna na hradě Křivoklát

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

K prohlídce Křivoklátu jsou tři okruhy s pestrou směsicí historických památek, expozic a artefaktů. Patřičně hrdi jsou na majestátní knihovnu, obrazárnu, ale i královský palác, kapli či expozici saní, zbraní a pušek. Navštívit lze i hradby, vězení, věž nebo se můžete dozvědět něco o středověkém fortifikačním systému. A po zajímavé procházce k návštěvě zve i hradní restaurace. Hrad je otevřen celoročně.

Komu zbyly síly, může výlet zakončit posledními dvěma kilometry v Roztokách u Křivoklátu. Vede tam žlutá značka nabízející exkluzivní výhledy na královský hrad. Známá je především vyhlídka u Fürstenberského pomníku, kde vznikají malebné památné snímky. Pohledu na Křivoklát se však neubráníte ani cestou lesem, protože přes obnažené větve tomu prostě nelze odolat.

Poslední vyhlídka Paraplíčko

Poslední vyhlídka Paraplíčko

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Než seběhneme z lesa, zavítáme na poslední vyhlídku zvanou Paraplíčko. To proto, že je tam přístřešek ve tvaru paraple a taky tudy vede stejně pojmenovaná naučná stezka. Meandrující Berounka je okouzlující stejně jako Křivoklátská krajina a sluncem zalité nebe. Všemu hezkému je jednou konec, a tak i tato výprava v Roztokách končí.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.