„Je třeba, aby lidé objevovali polární oblasti, samozřejmě však ne jakkoli. Může to být úžasná příležitost, protože potřebujeme mít svědky změn vyvolaných oteplováním klimatu, které jsou tak rychlé a tak výrazné, že příroda nemá čas se jim přizpůsobit," uvádí francouzský cestovatel Nicolas Vanier.

„Turistika je tu zajímavá, protože tyto regiony se staly skutečnou pouští bez lidí. Kdybych byl býval cestoval na sever před sto lety, byl bych se mohl zastavovat v malých osadách, ale dnes se indiáni a Eskymáci soustřeďují do měst, která mají letiště," vysvětluje Vanier, známý svými výpravami na saních tažených psy.

V Antarktidě se v sezóně 2015 až 2016 očekává podle asociace IAATO zastupující společnosti nabízející výpravy do tohoto regionu na 40 000 turistů. V sezóně 2011 až 2012 jich bylo jen 26 500. Asi čtvrtina těchto turistů však nebude moci vkročit na pevnou půdu: Antarktida je chráněna smlouvou, jejíž jeden článek věnovaný turistice (z roku 1994) zakazuje přistání lodím s více než 500 osobami na palubě a počet osob, které se mohou zároveň vylodit, omezuje na 100.

Severní pól

Severní pól

FOTO: Profimedia.cz

Podrážky návštěvníků mají být "dekontaminovány" a jejich šatstvo vykartáčováno, aby se zabránilo zavlečení cizorodých druhů, zárodků anebo půdy. „V Antarktidě nebyla díky této regulaci nikdy masová turistika. Přál bych si však, aby byla stejná pravidla aplikována v některých arktických vodách. Lodě s více než 5000 osobami na palubě, které mají obrovské nádrže plné pohonných hmot, by tu měly být zakázané," soudí Daniel Skjeldam, prezident norské společnosti Hurtigruten, která se zaměřuje na polární plavby.

Velké turistické výpravy

Na rozdíl od antarktického kontinentu je Arktida území, které si dělí osm zemí: Kanada, Spojené státy (Aljaška), Dánsko (Grónsko), Rusko, Norsko, Finsko, Island a Švédsko. Proto je tu obtížné dospět k nějakým společným předpisům. „Tyto země přijaly obecné předpisy, které sice chrání životní prostředí, ale nejsou tak omezující jako v Antarktidě," říká Lionel Habasque, generální ředitel francouzské cestovní kanceláře Grand Nord Grand Large.

V Grónsku tak mohou dosud přistávat velké lodě s tisíci cestujícími, i když kvůli velkým rozměrů mohou zamířit jen do tří přístavů. Loni podle asociace cestovních kanceláří Aeco, která nabízí Arktidu, navštívilo Grónsko na 70 000 turistů a norské Špicberky více než 40 000 turistů.

Ledovcové pole v Grónsku

Ledovcové pole v Grónsku

FOTO: Profimedia.cz

Zájem o turistiku v těchto regionech roste. Lionel Habasque, jehož cestovní kancelář pořádá malé plavby s deseti až 140 cestujícími a výlety pěšky, na severských lyžích nebo na kajaku mezi ledovci, soudí, že se severská turistika stala velmi módní.

Turistka u ledovce Matanuska na Aljašce

Turistka u ledovce Matanuska na Aljašce

FOTO: Profimedia.cz

Turisté mohou na vlastní kůži cítit klimatické změny. Například na Lofotech – norském souostroví severně od polárního kruhu.

„Vůbec jsem nečekala, že se budu po Svolvaeru (městečko na Lofotech) procházet počátkem června v šortkách při téměř 25 stupních, když tu teplotní průměr za posledních deset let činil 12 stupňů," uvádí francouzská turistka Margaux Mauryová. „Tak si skutečně uvědomujeme, že se klima otepluje," přiznává.

Letní krajina Aljašky

Letní krajina Aljašky

FOTO: Profimedia.cz

Zatím však mohou být turisté klidní: jsou zde stále velké zmrzlé plochy. Podle Dominiqua Albouye z Grand Nord Grand Large "není nic kouzelnějšího než řídit své vlastní psí spřežení a slyšet jen svistot saní na sněhu".