Festival Imaginarius útočil na všechny smysly a nejniternější touhy

Santa Maria de Feira leží jen asi 35 kilometrů jižně od druhého největšího portugalského města - Porta. Mnoho turistů, kteří si přijeli užít krásy tohoto portugalského velikána, si našlo cestu právě i na tento festival, jehož se letos konal už 15. ročník. A během dvou dnů festival přilákal do města více než 30 000 lidí. Ti sledovali nejen divadelní a taneční vystoupení, ale zejména mnoho alternativních uskupení, jejichž díla se dají označit asi pouze slovem „netradiční“.

„Porto je branou do severního Portugalska a vyjma legendárního vína či řady vyhlášených vinařství, která jsou jedním z taháků i pro české turisty, je ve městě a jeho okolí velké množství různých kulturních akcí nebo tradičních festivalů. V kombinaci s jedinečnou architekturou, skvěle zachovaným, kompaktním historickým centrem, které je na seznamu světového dědictví UNESCO, je Porto a jeho okolí skvělým cílem na prodloužený víkend či týdenní dovolenou. To jsou některé z mnoha důvodů, proč jsme sem zavedli pravidelnou, sezónní linku," uvedl pro Novinky mluvčí ČSA Daniel Šabík.

A toho, že tuto část Portugalska začínají pomalu objevovat i čeští turisté, si všímají i místní, podle kterých  bylo ještě před několika lety téměř nemožné narazit na Čecha v takových místech, jako je právě třeba Santa Maria de Feira. To se však mění. A pozornost českých očí už vyjma přírodních a architektonických krás lákají už i ty umělecké.

Vystoupení se nekonala na jednom místě, a tak když jste křižovali ulice města, jedno představení se volně prolínalo s druhým a návštěvníci tak nevěděli, co sledovat dříve.

Multiinstrumentální kuchař nebo škodolibý klaun polévající lidi pivem, který umí pobavit děti stejně tak jako rozzlobit dospělé? Podobných voleb měli návštěvníci mnoho. A vzhledem k tomu, že celkem 31 vystoupení bylo premiérových, tak nehrozilo, že byste jednotlivé kousky už někde dříve viděli.

Například portugalský provazochodec nejen předváděl bez jištění nad hlavami diváků své umění, ale stejně tak během festivalu uspořádal i workshop, na kterém se mohli zájemci přiučit, díky čemu se mu daří balancovat a nespadnout. A možnost podívat se na jeho řemeslo i z tohoto netradičního pohledu zaujala mnoho lidí.

Specialitou festivalu byli mimo jiné tzv. našeptávači. K těm si člověk přisedl a oni se rozhodli, jak s ním naloží. Naklonili se k jeho uchu a začali šeptat. Jednomu začali lichotit tak, že raději po pár desítkách vteřin se smíchem vstal a odešel. Druhý si moc nepopovídal, protože našeptávač jen imitoval jeho mimiku a opakoval slova. A každý měl své vystoupení trochu jiné.

A když už jste si nepřisedli, našeptávačky si odchytávaly své oběti samy na ulicích. Šepot všelijak nalíčených slečen portugalsky nemluvící lidé nemohli zcela ocenit. Když jsem se tedy anglicky omluvil, že nerozumím, našeptávačka se jen přivinula a s koketním pohledem anglicky zašeptala: „A vyspal by ses se mnou dnes večer?“ Na zdvihnuté obočí a mírně zaskočený pohled zareagovala pohlazením a větou: „Vidíš, teď už mi rozumíš...“ A s úsměvem ve tváři zmizela v přítmí ulice...