Víc než 155 let je s Karlovými Vary spojena existence možná nejproslulejší české sklárny, Sklárny Moser. Její zakladatel Ludwig Moser (1833-1916) si nejprve otevřel vlastní obchod a ryteckou dílnu v centru Karlových Varů, ovšem v roce 1893 již rozjel provoz ve vlastní sklářské huti, která úspěšně funguje dodnes.

Moserovi se brzy podařilo získat pověst nejprestižnějšího výrobce křišťálu v rakousko-uherské monarchii, což umocnily i tituly dvorních dodavatelů císaře Františka Josefa I. (1873), perského šáha Musaffereddina (1901) a anglického krále Eduarda VII. (1908).

Tvary, barvy a tradice - to je sklo Moser.

Různorodé tvary, barvy a tradice - to je sklo Moser.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Dodnes sklárna zásobuje exkluzivním sklem například Pražský hrad, ale z rytého bezolovnatého křišťálu se připíjí také na řadě evropských královských dvorů. Sklínky Moser jsou součástí ceremonií během setkání politických či kulturních představitelů, v rukou je držel jak papež, tak i anglická královna.

Toto a mnohem více o sklárně a její produkci představí zájemcům firemní muzeum, jehož návštěvu je možné zpestřit prohlídkou výroby, tedy vlastní sklářské huti. Právě zde se křehká krása skleněných váz, pohárů, sklenic a dalších předmětů rodí. Vzniká ve specifické atmosféře, která neholduje moderním technologiím.

Sklárna

Dodnes sklárna zásobuje exkluzivním sklem například Pražský hrad.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Kvalita Moseru je pevně spjatá s uměním zdejších mistrů i s důsledným dodržováním původních postupů ruční výroby. „To však neznamená, že nevznikají moderní tvary a design. Víc se mohou zájemci přesvědčit v naší expozici, na níž navazuje prodejní galerie. Na jedné ploše tak mohou lidé srovnat historii se současností,“ vypráví průvodkyně muzea.

Tajemné podzemí Vřídla

Větší či menší připomínce lázeňství se však nevyhne žádná z procházek městem. Návštěvníci by jistě neměli vynechat prohlídku lázeňských kolonád a opomenuta nemůže být ani zastávka u největšího z pramenů, 72 stupňů Celsia horkého Vřídla. Jeho vodní gejzír tryská až do výšky 12 metrů a v průměru vydá 2000 litrů minerální vody za minutu.

„V Karlových Varech je popsáno celkem 79 pramenů různé vydatnosti a teploty. K pitné kúře se jich používá ale pouze 12. Svým základním složením si jsou podobné, ale pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají různé účinky,“ upozornila Elena Hávová z krajského úřadu Karlovarského kraje.

Voda z léčivých pramenů

Voda z léčivých pramenů

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Návštěvníkům, kteří do Varů zavítají během zimy, však přeci jen zůstane jedna tvář města utajena. A to návštěva podzemí Vřídla, neboť to se na zimu veřejnosti uzavírá (od listopadu). Až zase s oteplením se otevře atraktivní lávka v řečišti říčky Teplá i podzemí, kde doslova před očima turistů mění vřídelní voda nejrůznější suvenýry v kámen. Právě zde se rodí slavné kamenné růže. Nechybí ani sbírka sintrů a vřídlovců, ze země se derou divoké vývěry termominerální vody a stěny jsou pokryty inkrusty.

Podzemí Vřídla

Podzemí Vřídla

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Za slunečného počasí, bez ohledu na to, zda je léto či zima, se každý z příchozích může stát součástí slunečních hodin zabudovaných do plochy prostranství mezi objektem Vřídla a sousedním kostelem svaté Máří Magdaleny.

„Gnómonem těchto hodin, tedy prvkem, který vrhá stín na ciferník, je člověk, který se postaví do středu hodin na datovou desku a ukáže tak čas svým stínem,“ vysvětlila Hávová.

Třináctý pramen

S trochou nadsázky hovoří místní ještě o jednom, v pořadí již třináctém, pramenu. Na mysli mají becherovku. Originální hořkosladký bylinný likér byl po polovině 19. století namíchán právě zde.

A kromě toho, že se tu oblíbený likér stále vyrábí, tu má i vlastní expozici. Nachází se v historické budově v centru města, přímo v místě bývalé továrny na becherovku na Steinberkách. Tu zde nechal vystavět Johann Becher už roku 1867.

Jan Becher muzeum

Jan Becher muzeum

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Muzeum nabízí střípky z historie firmy včetně informací o výrobě či skladování nápoje. To nejdůležitější se tu ale návštěvník nedozví - totiž recepturu na výrobu. Přesné složení znají v tuto chvíli pouze dva lidé na světě. Jedná se o jedno z nejvíc střežených tajemství v Česku.

Útěchou příchozím snad může být skutečnost, že součástí vstupného je i degustace becherovky, té původní i jejích moderních variant. Dozvědí se také upozornění, že se má nápoj správně podávat vychlazený na teplotu minus čtyři až šest stupňů Celsia.

Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: