Naše skromná výprava se nechala Českými drahami vyložit v Choceradech. Po překontrolování věcí a zjištění směru mizíme do kopce směr zámek Komorní hrádek a zbytky hradu Čejchanov. Zámek, ke kterému se dostanete jako k prvnímu od silnice, je nepřístupný. Není dobré se u něj ani příliš rozhlížet, protože patří ministerstvu obrany. Zahlédli jsme tam několik „maskovaných“ vojáků.

Zámek dal na místě tehdejšího hradu postavit zemský sudí Jan z Valdštejna v 16. století. Rozhlehlé renesanční přestavby se pak ujala jeho manželka. Když budete pokračovat po silnici od zámku, zanedlouho dojdete na konec plotu a po lesní pěšině se pak vydáte vpravo do hustého lesa. Kolem plotu, kde můžete sledovat například vojenské tenisové kurty, vás cesta zavede až do údolí s potokem, odkud už je to jen kousek ke zbytkům Čejchanova.

Komorní Hrádek dnes patří Ministerstvu obrany

Komorní Hrádek dnes patří ministerstvu obrany.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Hrad vznikl v roce 1318 a obýval ho Ondřej z Hrádku. O zhruba 80 let později se násilím hradu zmocnil Jan Zoul z Ostředka, který se svým otcem loupil v širokém okolí, než došla trpělivost králi Václavu IV. Lupiče dal zajmout a v Praze i s jeho 50 kumpány popravit. Na popraviště je doprovázel mistr Jan Hus. Od té doby začalo stavení pustnout. Dneska z něj zbyly převážně terénní náznaky.

Vlak na hradě

Jakmile se vypleteme z lesa na hlavní komunikaci, nezbývá nám nic jiného než pokračovat po silnici. Turistická trasa totiž vede po druhém břehu Sázavy a bylo by nutné se vracet. Volíme proto asi kilometrovou štreku po silnici do Hvězdonic. Hned po vstupu do vsi nás uvítá bzukot drezíny, která se řítí kolem. Poněvadž nás čeká ještě dlouhá cesta, dopřejeme nohám trochu odpočinku na lavičce pod zelenajícím se stromem s výhledem na polozbořený dům.

Cestou provází řeka Sázava

Cestu obkresluje řeka Sázava.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po skončení siesty vzhůru na Starou Dubou. Od nádraží se vydáváme po žluté kolem rozkvetlých zahrad plných hospodářů s rozpáleným sluncem v zádech a posléze se prodíráme malou cestičkou uprostřed louky z plevele a kopřiv, které jsou větší než my. A konečně, díváme se na tabuli jasně říkající, kde jsme. Zbytky hradu ale nikde, až na kousek zdi. Po prozkoumání cedule s informacemi a geocachingové mapy přeskakujeme trať a korytem občasného potoka šlapeme do kopce.

Hradním komplexem nyní jezdí vlak

Hradním komplexem nyní jezdí vlak.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Z tabule jsme se dozvěděli, že se nacházíme v unikátním sídlištním komplexu, který zahrnoval hrad, předhradí, podhradní město Odranec a obléhací tábor. To vše je údajně nejvýznamnější stavba nejen v Čechách, ale i v Evropě. Vznikla asi na konci 13. století pod vedením Ondřeje z Dubé, samotná zmínka o hradu je ovšem z roku 1350, kdy tam byla postavena kaple sv. Klimenta. Jako pustý je hrad hlášen od roku 1525.

Zbytky hradu Stará dubá

Zbytky hradu Stará Dubá

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Mnoho z komplexu je zavaleno, ale pořád je možné obdivovat rozsah stavby, jednu obrovskou zeď, která na příchozí dýchne mohutnost tehdejšího stavení, nebo zdánlivě nekonečně hluboký příkop, na jehož dně je poustevna pro pocestné.

Hrad stojí na výrazné ostrožně, ze které musel být kdysi nádherný rozhled nejen na Odranec, ale i celé údolí se Sázavou. Jen ten vlak tam ve středověku nehoukal. Spěcháme zpět dolů po lesní cestě, která nás zavede k dalším zbytkům, kterými nyní doslova projíždí vlak. Zbytky zříceniny jsou totiž také pod ostrožnou tam, kde tehdy bylo městečko. Majestátnost místa tady ale narušuje zarostlá louka a náletové dřeviny.

Zřícenina s plovárnou 

Vydáváme se na cestu zpět po žluté a přemýšlíme, jestli tohle není jediný hradní komplex na světě, kterým projíždí vlak. Po mostě přecházíme na pravý břeh Sázavy a za tichého šumění řeky putujeme po červené asi čtyři kilometry po proudu ke zřícenině hradu Zlenice.

Hrad Zlenice prochází zajišťovacími pracemi

Hrad Zlenice prochází zajišťovacími pracemi.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Hrad, jehož zbytky jsou o poznání skromnější, než tomu bylo u Staré Dubé, se v písemných dokumentech připomíná v roce 1318 v predikátu Oldřicha ze Zlenic. I tady se ovšem objevuje o něco později jméno zemského sudího, který tam také v roce 1412 v požehnaném věku 92 let zemřel.

Na hradišti ve Lštětí je dnes rozptylová louka

Na hradišti ve Lštění je dnes rozptylová louka.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Sdružení nadšenců se dnes pokouší o záchranu jádra hradu a hlavně velké věže. Návštěvníkům se nejkrásnější pohled na zříceninu nabízí hned při příchodu. Malebnost místa objevili také umělci v čele s Karlem Hynkem Máchou, Josefem Ladou nebo Karlem Liebsherem. Koho už nachozené kilometry zmohly, může se u hradu osvěžit nejen nápoji, ale také přírodní plovárnou. Pro senzacechtivé – v těchto místech se prý natáčí seriál Ulice.

Štáb ani herci v dohledu nejsou, a tak pokračujeme kolem řeky k Čerčanům, do kterých ovšem ještě nedorazíme, protože odbočíme přes most do Lštění. Kdo nechce, samozřejmě nemusí, čeká nás kilometr po modré do kopce na bývalé přemyslovské hradiště.

K místu nás žene nejen touha podívat se na jedno ze sídel tehdejších vládců, ale i malebný výhled do kraje. Hradiště mělo něco přes čtyři hektary s předhradím a akropolí. Samozřejmostí byl kostel, který zasvětili sv. Klimentovi. Dnes je kostel barokní z roku 1703, v základech jsou zbytky románské stavby.

Sázava nás provázela od začátku až do konce

Sázava nás provází od začátku až do konce.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na závěr hradního výletu jeden tip. Kdo si chce cestu zkrátit, může se vydat ze Staré Dubé po žluté lesem přímo k hradišti. A teď už nezbývá než seběhnout dolů a zamířit na nádraží do Čerčan. Po cestě nás ještě brzdí „pohřebiště“ železničních vagónů, na které narážíme u silnice. Zřejmě zbytky odstavného nádraží. Nebudeme si kazit historický exkurz a hurá domů.