Horská země o rozloze 30 000 kilometrů čtverečních na čedičové náhorní plošině, na jejímž východě se zvedají Dračí hory s nejvyšší horou jihu Afriky — 3482 metrů vysokou Thabana Ntlenyana. Lesothu se proto přezdívá království na nebesích, na jeho území sice neleží žádná osmitisícovka, jenomže nejnižší místo je 1300 metrů nad mořem.

Lesothská příroda nevypadá africky. Nejsou v ní savany se stády zeber či antilop, natožpak lvi a nosorožci. Divokých zvířat v této výšce mnoho nežije. Hodně je tam ale ptáků, většina z nich nám zcela neznámých. Vidět jsou i rychlé ještěrky, mravenci a termiti nebo kobylky.

Krajina u Malealey

Krajina u Malealey

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Mezi stromy se objevují smuteční vrby a různé druhy borovic. I když na severu roste také prales, v horách se ve výši 3322 nachází lyžařské středisko Afri ski s nejdelší sjezdovkou na černém kontinentu.

Fascinující krajina s rozeklanými skalami a skalními mosty je jako vystřižená z těch nejlepších westernových filmů, kterýžto dojem umocňují ještě četné introdukované opuncie a agáve sloužící dobytku jako potrava.

Ani kůň tu není vzácností. Přestože k mustangovi má basutský pony daleko, připomíná spíš hucula, což není v hornaté krajině nijak překvapivé. Tím ale vzdálená podobnost končí.

Pravidla oblékání přetrvávají

Místo teepee a vigvamů stojí v Lesothu kruhové chýše, které však nejsou hliněné, ale z kamene. Obývají je Basutové, což je jeden z nigerokonžských kmenů hovořících jižní sotštinou. Lesotho je jednou z mála afrických zemí, kterou obývá jen jedno etnikum, což zvyšuje místní bezpečnost.

Obyvatelé na předměstí Maseru čekají na autobus

Obyvatelé na předměstí Maseru čekají na autobus.

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Většina ze dvou miliónů obyvatel žije ve vesnicích a živí se tradičně zemědělstvím. Pěstují kukuřici, ze které dělají hlavní jídlo — kaši pap —, chovají dobytek, skot, ovce a kozy. Na sobě sice už nenosí přehozené kůže, ale balí se do dek a žena nesmí do úřadu nebo k soudu vstoupit jinak než tradičně oděná. Není přípustná žádná minisukně ani kalhoty, nohy musejí mít ženy pevně ovázané vlněnou dekou.

Globalizace tam proniká pomalu

Země je po právu označována za skrytou perlu turistiky, která teprve čeká na objevení. Ono objevování však není jednoduché, země totiž není na turisty orientovaná. Hotelů a penziónů je tam pomálu, a většina z nich stojí jen v hlavním městě Maseru. Rezervace přes internet moc nefunguje, v zemi se používá spíše telefon. Pro jistotu je lepší si potvrzenou objednávku vytisknout a na místě ji ukázat.

Moderní a tradiční dům u města Roma v Lesothu

Moderní a tradiční dům u města Roma v Lesothu

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Ve správních střediscích sice fungují supermarkety, jako je Shop Rite nebo Pep, i početné čínské. Stále se však hodně potravin a dalšího zboží kupuje na přeplněných tržištích nebo v malých obchůdcích a stáncích u silnice. Ty jsou sbité z latěk a pokryté vlnitým plechem a několika vrstvami potrhaných igelitových plachet.

Moderní centrum Maseru se sochou basutské ženy

Moderní centrum Maseru se sochou basutské ženy

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

McDonald’s v zemi nepůsobí, jen v hlavním městě najdete KFC a fastfoody Hungry Lion. Jako výdobytek globalizace je tam také jedna pizzerie jihoafrické sítě Debonairs. Mimo Maseru ale nejsou ani ty.