Článek
Josef Egle nastoupil jako farář v malebné vesničce Gaschurn obklopené horami v roce 1999, kdy vystřídal faráře Paula Burtschera. Jen málokdo tehdy tušil, že tím vesnice zároveň získává extrémně zručného producenta nejrůznějších bylinných a ovocných destilátů. Církvi se ale Joeova činnost zprvu ani trochu nelíbila.
Hrdý farář u svého tekutého bohatství
„Od začátku jsem tvrdil jediné - mou prací je starat se nejen o duše těch, kteří za mnou dochází do kostela na mše, ale i jejich těla. Tělo je součást člověka a musí také fungovat. K tomu se od pradávna používají nejrůznější bylinné směsi. A je známé, že právě v alkoholu se výborně uchovávají jejich léčivé účinky. Chodím po horách, sbírám byliny, šišky borovice limby, ale třeba i kořínky a houby. Jen tak jsem schopný zajistit, že budu moci lidem pomoci v každém směru. Někdy se jen vypovídat nestačí,“ říká farář.
Zásoby má Egle bohaté, i tak mu ale často jednotlivé druhy docházejí.
Dva tisíce lahví ročně
Po delších tahanicích nakonec církev na Joeův „vedlejšák“ přistoupila a u místních se těší jeho výtvory velké oblibě. Farář neprodává svou tvorbu v obchodech, ale pouze u sebe v domě, a to povětšinou výhradně těm, které vídá v kostele na mších. Takzvaně „ze dvora“ skoro neprodává, a pokud se k nějaké z jeho lahví dostanete, budete na to většinou potřebovat doporučení od někoho z místních.
Rakouský Gaschurn je malebný i když se někdy ponoří do oblak.
Egle je maloproducent v pravém slova smyslu. Ročně vyrobí jen asi 1000 litrů nejrůznějších směsí, které následně ve svém domě u fary prodává po půllitrových lahvích. Některé tekutiny vznikly pouze macerováním nejrůznějších bylin společně s trochou cukru v lihu. Jiné, povětšinou ovocné, pak pálí běžným způsobem. Když ve vesnici řádí třeba vlna angín, často jsou určité druhy pryč během několika dní a další pak otec vyrábí až v dalším roce.
Josef Egle se výtečně vyzná v místních rostlinách. Tvrdí, že jejich prostřednictvím se dá vyléčit skoro každý neduh.
Šišky jako hlavní surovina
Věhlasné šišky borovice limby pokrájí na drobné kousky, společně s cukrem je vloží do lihu a po čtyřech až pěti týdnech směs přecedí. Jako alternativu z tohoto zdroje pak ještě vzniklou tekutinu vloží do soudku s ovocnou pálenkou na dalších pět týdnů a pak ji ještě jednou přepálí. Vzniklé chutě jsou velmi odlišné - první zmíněná tekutina připomíná spíše likér, směs s ovocnou pálenkou pak zahřeje až u palců u nohou.
Malebné Voralbersko je z Prahy necelých šest hodin automobilem. Právě na těchto horských loukách sbírá farář nejrůznější rostliny.
A právě za borovicí limbou se musí farář vydávat do vyšších nadmořských výšek. V oblasti Montafon, do které vesnice Gaschurn také spadá, rostou tyto borovice většinou až nad úrovní české Sněžky. Na rozkvetlých loukách si však Egle často nabere ještě mnoho dalších rostlin či bobulí, ze kterých pak připravuje zase jiné léčivé speciality.
Farář Joe bydlí ve vesnici v domě číslo 1. Fara stojí přímo u kostela na malém náměstí. Místní za ním chodí často i přímo domů.
Z faráře vitalita doslova čiší. Přičítá to aktivnímu životu v přírodě a pravě také dobré znalosti místních bylin. A zda pije alkohol i on sám? Každé ráno si prý dopřává malý doušek pálenky z kořene hořce, známého jako Enzian. Jinak prý pouze v případě zdravotní potřeby, když se necítí dobře. Ale znáte to, vždy vás něco tak trochu bolí...
