Suchou nohou lze vkročit pouze na místo, které je označeno jako Cizinecký vstup. Nachází se za nenápadnými dvířky u Staroměstského orloje. Jiné klasické kanalizační vstupy jsou dosažitelné pouze ve speciálním oblečení a po patřičném proškolení.

Vlhké podzemí překvapivě tolik nezapáchá. Proudí zde splašky v podobě žlutohnědé vody. Co všechno obsahuje lépe ani nedomýšlet. V nečisté vodě sem tam plave i nějaký odpadek. Vše lze sledovat pouze z můstku. Dolů se člověk nepodívá, kanalizace je vyrobená z hladkých cihel, tunel tak má kluzký povrch, aby se na dně nezachytávala špína a proudící odpadky.

„Stoka je z cihelného zdiva a je vystavěná v jedinečném pražském vejčitém profilu, který není nikde jinde na světě. Takto kvalitní cihly, podobné technologie a struktury, umí vyrobit snad jen jediná firma v České republice,“ pochvaluje historickou stavbu vedoucí střediska provozu kanalizačních sítí Milan Zeliska.

Z Cizineckého vstupu stoka vede přímo pod Pařížskou ulicí až k Čechovu mostu. Její celková délka je více než 600 metrů.

„Místo pod Staroměstským náměstím představuje začátek kmenové stoky „A“, což je první pražská stoka. Od té doby bylo vybudováno dalších šest kmenových stok. Stoka dále vede Pařížskou ulicí pod Čechův most, kde je dvouramenná shybka. Poté pokračuje ulicí Korunovační, Stromovkou a končí na ústřední čistírně odpadních vod v Bubenči, kam se odvádí 95 procent pražské vody,“ říká Zeliska.

Přímo pod Staroměstskou radnicí je soutok tří městských stok. Ty přivádějí splašky z Nového a Starého města, kde je ve spojné komoře vypouštějí do 2,4 metru vysoké a 1,6 metru široké štoly.

Nejstarší stoka v Praze

Soutok tří stok pod Staroměstskou radnicí

FOTO: Novinky

„Tři stoky vedou z Celetné, Melantrichovy a z Michalské ulice. Konstantní denní průtok se velice málo liší od toho nočního,“ vysvětlil Zeliska.

Podzemní klenot prošel před pár lety opravami a rekonstrukcí kvůli povodním. Rekonstruováno bylo například porušené dno pod Pařížskou ulicí. Práce zajistily hlavně vyšší stabilitu, kterou opakované povodně narušily.

„Pokud se bavíme o objektu Cizineckého vstupu, povodně zde neměly vůbec žádný vliv na kvalitu a na technický stav tohoto díla. Kanalizace z těchto pálených cihel je prakticky nezničitelná,“ prohlásil Zeliska.

Nejstarší stoka v Praze

Zaplavená stoka při povodních. ZDROJ: Milan Zeliska

Letos se počítá s rekonstrukcí nátoku na Čechův most, což je zaústění této stoky pod Vltavu.

„Shybka se rekonstruovala v 90. letech, ta je v pořádku, ale nátok je původní, jak ho postavil počátkem 20. století anglický architekt. Rekonstrukce by měla proběhnout během léta. Bude se měnit dno komory, protože už je po sto letech vymleté, a bude nahrazeno čedičovými segmenty. Zároveň budou osazeny nové technicky jedinečné hradící prvky, které zajistí regulaci průtoku v jednotlivých ramenech shybky,“ upřesňuje Zeliska.

Pod Prahou vedou přes čtyři tisíce kilometrů stok. Jejich síť zvládne pojmout a odnést tisíce litrů splaškových a dešťových vod. Celoroční průměr přítoku na čistírnu odpadních vod činí přibližně 4 000 litrů za sekundu.