Hlavní obsah

Za cestou do středu Země nemusíte jet daleko

Novinky, vps

Pokud chce člověk zažít pocity podobné těm, které měli hrdinové Verneova románu Cesta do středu Země, stačí dojet do nedalekého Slovinska. V žádné jiné zemi totiž nenajdete tolik atraktivních jeskyní na tak malém prostoru. Některé z nich se pyšní světovým věhlasem a nabízejí úchvatnou podívanou například na ledové vodopády nebo hluboké propasti.

Foto: Profimedia.cz

Ledové rampouchy jsou v ledové jeskyni na Viševníku doslova na každém rohu

Článek

Většina slovinských jeskyní se nachází v Dinárském krasu. Celkem jich je na území této turisty nespravedlivě přehlížené země evidováno přes deset tisíc a další jsou stále objevovány.

Jednou z nejslavnějších jeskyní je Kačna jama, druhá nejdelší jeskyně ve Slovinsku. Její specialitou je 190 metrů hluboká vstupní propast, po které následuje velká hala. Délka jejích chodeb je více než 13 kilometrů a expedice pravidelně objevují nové části.

Kačna jama má rozsáhlou povodňovou část, je tedy oblíbeným cílem potápěčů. Právě pod vodou je objevováno nejvíce nových chodeb. Postup je však pomalý, potápění v jeskyni je vzhledem k její rozlehlosti náročné. Potápěči navíc podstupují velké riziko, v případě deště totiž hrozí zatopení.

Foto: Profimedia.cz

Velká hala v Kačně jamě je impozantní

Jeskyně Stojna nepatří k těm největším, ohromí ale téměř všudypřítomným ledem. Jeho množství se však za posledních několik let výrazně změnilo. Slovinský fotograf Peter Gedei uvádí, že v roce 1991 byla vrstva ledu ve vstupní hale o čtyři metry silnější.

Zatímco v horní části jeskyně led ubývá, v tom dolním se ledová pokrývka zvětšuje. S tím se mění i možnost pohybu v jeskyni, některá místa se totiž stávají nestabilními.

Foto: Profimedia.cz

Led je v jeskyni Stojna všudypřítomný

Vstup do jeskyně Gradišnica, která byla dlouho považována za nejhlubší jeskyni ve Slovinsku, leží na dně 220 metrů hluboké propasti. Na jejím dně se nachází vstupní chodba, která vede do obrovského dómu.

Dóm je v době jarních tání pravidelně zaplaven vodou, je proto téměř celý pokrytý hliněnými sedimenty. Ve vodní části Gradišnice, stejně jako v mnohých dalších jeskyních, lze spatřit macaráta jeskynního. Tento obojživelník žije výhradně v balkánských krasových jeskyních a je velkou turistickou atrakcí.

Foto: Profimedia.cz

Dóm v Gradišnici je pravidelně zaplavován vodou

Planinska jama patří s délkou necelých sedmi kilometrů mezi nejdelší slovinské jeskyně. Jejím největším lákadlem je soutok řek Pivka a Rak. Nachází se pouhých 500 metrů od impozantního vstupu do jeskyně a je považován za jeden z největších podzemních soutoků v Evropě.

Foto: Profimedia.cz

Planinska jama láká na soutok řek

Z tisíců slovinských jeskyní je pro běžného turistu dostupný jen zlomek. I tak se ale jejich prohlídka dá za běžnou dovolenou zvládnout pouze s vypětím všech sil.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám